Písně z Jistebnického kancionálu vycházejí poprvé v kritickém vydání

24. 01. 2020

Od 90. let zkoumal tým předních odborníků Jistebnický kancionál, unikátní sbírku českých a latinských písní, kde se nachází i původní verze písně Ktož jsú boží bojovníci. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších památek českého i evropského středověku. Výsledkem je publikace, která zahrnuje první souhrnný přepis všech nápěvů i písňových textů, jejich překlad do angličtiny a také soubor kulturněhistorických studií.

Publikace nese podtitul Cantionale a na její přípravě se podíleli odborníci na středověkou hudbu, literaturu, teologii a český jazyk z šesti institucí: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Filosofický ústav AV ČR, Ústav pro jazyk český AV ČR, Ústav pro českou literaturu AV ČR, Filozofická fakulta UK a Husitská teologická fakulta UK. Dílo čítající 341 stran vydává chomutovské Nakladatelství L. Marek a navazuje na 1. svazek edice (Graduál), který vyšel v roce 2005.

„Písně Jistebnického kancionálu byly doposud zveřejňovány jen jako ojedinělé ukázky. Ve větším počtu byly otištěny pouze v Nejedlého monografiích o husitském zpěvu z počátku 20. století,“ říká hlavní editorka, Hana Vlhová-Wörner z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. „Teprve tato edice umožňuje zkoumat Jistebnický kancionál v širších souvislostech,“ doplňuje vědkyně. Proto publikace přináší v češtině i angličtině psané studie, jejichž autoři hodnotí kancionál po stránce kulturněhistorické, hudební, slovesné a věroučné. Knihu doplňují další kapitoly – mimo jiné i identifikace biblických odkazů v písních a údaje o všech dosavadních vydáních každé písně.

Vztah k Emauzskému klášteru? Dosud záhada

Jistebnický kancionál vznikl začátkem 15. století a sloužil husitům k bohoslužebným obřadům. Ve špatném stavu byl nalezen na půdě jistebnické fary před necelými 150 lety, v roce 1872. Novým poznatkem současného bádání je to, že Jistebnický kancionál měl s velkou pravděpodobností zatím blíže nevyjasněný vztah k Emauzskému klášteru v Praze.

„O tomto vztahu se s opatrností uvažuje již od první poloviny 20. století, nově na něj ukázala podobnost v překladech biblických textů. Na konci 15. století působil jeden z bývalých mnichů Emauzského kláštera jako kněz v Jistebnici, čímž se snad vysvětluje, jak se tento rukopis do tohoto jihočeského městečka dostal,“vysvětluje Hana Vlhová-Wörner.

Jistebnický kancionál je důkazem důrazu jeho autorů na přijímání pod obojí a svědčí i o zapojení češtiny do náboženského života a důležité roli, kterou měl zpěv v životě středověkého člověka. „V řadě písní je zde uctívána Panna Maria, což dokazuje, že utrakvistické křídlo církve se nezříkalo mariánského kultu,“ dodává Hana Vlhová-Wörner.

Po vydání tohoto svazku tak bude zpřístupněna první třetina obsahu rukopisu (127 z celkového počtu 371 zpěvů a liturgických textů). Plné zhodnocení významu pramene v dějinách českého a evropského středověku umožní až publikace zbývajících tří svazků tohoto projektu (Breviarium – Antiphonale, Missale a Additamenta).

Jistebnický kancionál

Editoři souborné kritické edice: David R. Holeton a Hana Vlhová-Wörner, sv. 2 Cantionale: Eliška Baťová, Jaromír Černý (†), Jan Frei, David R. Holeton, Jaroslav Kolár (†), Petr Nejedlý a Hana Vlhová-Wörner (hlavní editorka svazku), Nakladatelství L. Marek, Chomutov 2019

Na titulním snímku první zápis písně Ktož jsú boží bojovníci v Jistebnickém kancionálu

Připravila: Markéta Růžičková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jistebnický kancionál, rkp. Knihovny Národního muzea signatura II C 7, folio 50 recto.

Písně z Jistebnického kancionálu vycházejí poprvé v kritickém vydání

Přečtěte si také

Newsletter