Odešla osobnost experimentální botaniky Bohdan Slavík

Ve věku 93 let zemřel 1. srpna 2018 zemřel dlouholetý pracovník Ústavu experimentální botaniky AV ČR Bohdan Slavík. Odborník na vodní režim rostlin patřil k významným osobnostem zakladatelské generace ústavu.

Bohdan Slavík se narodil 30. října 1924 v učitelské rodině v Hradci Králové. Po skončení druhé světové války studoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, na které získal doktorský titul RNDr. v oboru rostlinné fyziologie a anatomie.

Po studiích spojil svou vědeckou dráhu s Československou akademií věd. Nejdříve působil v oddělení fyziologie a genetiky rostlin Biologického ústavu ČSAV, kde se specializoval na vodní režim rostlin. Tento obor zahrnuje fyziologii příjmu a výdeje vody, regulaci jejího obsahu v buňkách, vliv nedostatku vody na fotosyntézu a podobná témata důležitá pro základní výzkum i pro zemědělství.



V roce 1962 přešel do nově založeného Ústavu experimentální botaniky ČSAV. Zde pokračoval ve studiu vodního režimu rostlin a do konce osmdesátých let minulého století vedl oddělení vodního režimu a fotosyntézy.

Původní vědecké články i monografie
Bohdan Slavík publikoval přes 80 původních vědeckých článků a byl autorem či spoluautorem 12 odborných monografií. Zásadní příručka Metody studia vodního provozu rostlin, vydaná česky roku 1965, se později dočkala i překladu do angličtiny. Jeho celoživotní práci ocenilaAkademie věd ČR v roce 2014 čestnou oborovou medailí Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách.

Spolupracovníci Bohdan Slavíka vzpomínají na jeho metodickou pečlivost, ale i technickou zručnost. Ta přišla v éře socialismu velice vhod, protože mnoho vědeckých přístrojů vyráběných v západních zemích bylo prakticky nedostupných. Badatelům tedy často nezbývalo nic jiného, než si je navrhnout a zkonstruovat svépomocí.

„V nouzi doby byl Bohdan Slavík autodidaktikem, který dovedl nakreslit technické schéma, nebál se pospojovat dráty. Mnoho jeho zařízení a přístrojů po domácku vyrobených vyhovovalo požadovaným funkcím. Týkalo se to i zařízení ústavního využití jako vlastní výroby klimaboxů. Jen nadšení nám ale nestačilo, vedeni Bohdanem, stali jsme se i amatérskými studenty klimatizace, fytotroniky,“ vysvětluje Jan Krekule z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

V době studené války, kdy byla Evropa rozdělena „železnou oponou“, nebylo pro české vědce snadné zůstat v kontaktu se světovou vědou. Zásluhou Bohdana Slavík se to rostlinným biologům navzdory překážkám přece jen dařilo.

Roku 1959 stál u zrodu mezinárodního odborného časopisu Biologia Plantarum a mnoho let pracoval jako jeho výkonný redaktor. Roku 1965 zorganizoval první mezinárodní konferenci o vodním stresu u rostlin, v letech 1965–1974 se jako výzkumník i koordinátor účastnil Mezinárodního biologického programu. S kolegy se ochotně dělil o cenné poznatky ze zahraničních stáží.

Bohdan Slavík byl vědec se širokým rozhledem. Kromě rostlinné fyziologie se vyznal v botanice a ekologii, rozsáhlé znalosti měl v matematice, fyzice či technických oborech. Zajímal se také o vesmír, historii, kulturu a jazyky. Navíc to byl charismatický společník, kterému nechyběl nadhled, vstřícnost ani smysl pro humor.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

Čestné oborové medaile

Přání i poděkování Bohdanu Slavíkovi k devadesátinám

Připravili: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, ve spolupráci s Janem Kolářem, Ústav experimentální botaniky AV ČR
Foto: Stanislava Kyselová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

• Přijdeme o třepotání motýlích křídel nad rozkvetlou loukou?
• Jarní zásilka plná zdraví. Jak pupeny stromů léčí?
• Nově objevená řasa může pomoci rozlousknout tajemství evoluce rostlin
• Paraziti jsou podle mě nádherné organismy, říká Julius Lukeš
• O myších a lidech. Vědci zjistili souvislosti migračních tras člověka a myši
• Svůj svátek slaví i včely. Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?
• Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
• Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
• Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
• Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít