Nový objev českých vědců může pomoci léčbě vážných onemocnění

Vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR objevili příčinu některých patologických defektů genetického materiálu.

V jádrech všech našich buněk je uloženo obrovské množství informací o tom, jaké bílkoviny (proteiny) může buňka vyrábět. Nosičem této informace jsou, jak je všeobecně známo, dlouhá, dvojitá, šroubovicová vlákna molekul deoxyribonukleové kyseliny (DNA). K zápisu informací kupodivu postačí jednoduchá abeceda skládajících se z pouhých čtyř písmen. Úseky molekul DNA, které kódují strukturu konkrétních proteinů, se nazývají geny a je jich více než 20.000. Ačkoli molekuly DNA jsou chemicky velmi stálé, mohou být narušovány působením ionizujícího záření, některých chemikálií nebo chybami při složitém procesu jejich kopírování při buněčném dělení. Takové nežádoucí změny by samozřejmě vyvolávaly poruchy životních funkcí buněk, které by rychle vedly k fatálním důsledkům. Buňky jsou proto vybaveny několika samočinnými mechanismy detekce a opravy takových chyb založenými na složitých komplexech DNA opravných enzymů. Špatná funkce těchto systémů vede k vážným chorobám, jako jsou některá nádorová, neurologická či imunitní onemocnění.

Jedno takové závažné dědičné neurologické onemocnění se nazývá ATLD (ataxia-telangiectasia-like disorder). Kromě narušené koordinace pohybu trpí postižení jedinci především zvýšenou náchylností k nádorovým onemocněním. Je známo, že toto onemocnění je způsobeno mutacemi genu kódujícího protein MRE11, který je nezbytný pro opravu poškozené DNA. Badatelé z laboratoře dr. Libora Macůrka na Ústavu molekulární genetiky AV ČR ve spolupráci s britskými kolegy nyní objevili molekulární podstatu zabezpečující dostatečnou stabilitu proteinu MRE11. Vazba mnohasložkového komplexu R2TP na protein MRE11 umožňuje jeho správné trojrozměrné uspořádání a podporuje jeho funkci v opravě DNA. Tyto nové poznatky zároveň objasňují důvody, proč některé mutace znemožňující vazbu R2TP, vedou k rychlému rozpadu MRE11, jehož důsledkem je postupně se rozvíjející nestabilita genomu a choroba ATLD. Výsledky této práce mohou v budoucnu ukázat cesty, jak tyto poruchy alespoň částečně farmakologicky napravovat.

Připravil: Ústav molekulární genetiky AV ČR
Foto: Patrick von Morgen

Přečtěte si také

• BIOCEV pokračuje v úspěšných projektech: ve výzkumech rakoviny i neplodnosti
• AV ČR by měla opět vést Eva Zažímalová, její kandidaturu potvrdil Akademický sněm
• Grantová agentura ČR podpoří vědce AV ČR stovkami milionů korun
• Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová bude radit politikům v Bruselu
• Věda blíž lidem. Předsedkyně AV ČR udělila ceny za popularizaci
• Zemřel Rudolf Zahradník, první předseda Akademie věd ČR
• Omezení provozu budovy AV ČR
• FOTO: Ústav geoniky AV ČR aneb Na návštěvě nejvzdálenějšího pracoviště Akademie věd ČR
• FOTO: Filosofický ústav AV ČR aneb Za hranice české vědy
• Vědní obory „dostaly známky“. První fáze hodnocení Akademie věd ČR je u konce