Lovci mamutů v Lubné lovili soby

Výzkum pravěkého sídliště v Lubné u Rakovníka přinesl ohromující výsledky. Vědci z Archeologického ústavu v Brně a rakovnického Muzea T. G. M., kteří spolupracovali s polským Institutem systematiky a evoluce zvířat, objevili na ploše dvaceti metrů čtverečních dvě ohniště a spoustu sobích kostí. Sídliště je staré 25 tisíc let.

O mladopaleolitické lokalitě v Lubné, která kulturně patří do období mladého gravettienu, se ví od roku 2006, o šest let později se zde konal první zjišťovací výzkum. Díky němu archeologové věděli, že se na místě nachází jedno ohniště a značné množství nálezů kostí i kamenné industrie. Na počátku prázdnin vědci na tuto sondu navázali a brzy se objevil okraj druhého ohniště, opět vyloženého kamennou konstrukcí.

Dílna na pazourkové nástroje

Mezi oběma ohništi se pak prozkoumala dílna na výrobu pazourkových nástrojů (převážně rydel). V blízkosti obou ohnišť ležely desítky drobných hrotů, které jsou pro gravettien typické. V celé prozkoumané ploše vědci nalezli velké množství rozbitých kostí, které patří takřka výhradně sobům. Archeolog Petr Šída ve svém vystoupení v České televizi uvedl, že právě v tom spočívá zvláštnost lokality: „Lovci mamutů, které tak dobře všichni známe z knih Eduarda Štorcha, tady lovili soby.“

Čeští a polští vědci při dokončování sondy

Lokalita umožňuje identifikovat i takové detaily, jako jsou jednotlivá pracoviště, kolem kterých se kumuluje odpad výroby. Identifikovat se podařilo i několik skládanek (zpětně rekonstruovaných sestav úštěpů a rydlových odštěpků štípaných za sebou z jader či nástrojů). Lokalita pokračuje i do okolí sond a umožňuje tak i další výzkum v budoucnu.

Z lokality do laboratoře

Na terénní část naváže laboratorní zpracování. Vedle typologického popisu industrie a určení všech zvířecích kostí bude probíhat i další vyhledávání skládanek, analýza planigrafie situace a především pokročilé analýzy. Z kostí a zubů bude pomocí izotopových analýz rekonstruována strava a migrace zvířat, proběhne detailní analýza geologické situace a datování a v neposlední řadě studium sezonality. Podle předběžných zjištění se zdá, že lokalita je zimním základním tábořištěm. Nálezy se uloží do Muzea T.G.M. v Rakovníku, kde je plánována specializovaná výstava k lokalitě. Unikátní ohniště se zakonzervovaly v zemi a umožňují další studium v budoucnu a případně i prezentaci v muzeu pod širým nebem.

Související články:

Archeologický ústav představil unikátní aplikaci na cestování v čase

Od moderního člověka zpět k lovcům mamutů

Připravila: Pavla Růžičková, Archeologický ústav Brno ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Archeologický ústav Brno

Přečtěte si také

• Fotografie je umění i věda, připomíná její světový den
• Archeologický výzkum lze sledovat online i z obývacího pokoje
• PODCAST: Archeologie a punk v Dolních Věstonicích
• Masaryka nejde zjednodušovat, říkají badatelé 170 let po jeho narození
• Ústava má 100 let. Ve své době patřila k nejmodernějším v Evropě
• Archeologové vydávají unikátní atlas hradišť na území Čech
• Vztahy Francie a Izraele definoval pragmatismus, ukazuje český historik
• Písně z Jistebnického kancionálu vycházejí poprvé v kritickém vydání
• Akademie věd slaví výročí 100 let moderní archeologie
• Medaili Františka Palackého získal od Akademie věd polský historik Pułaski