Indický vědec z Hané zaujal výzkumem vlivu klimatických změn na rostliny

25. 06. 2018

Obyvatel planety přibývá a už nyní víme, že bude stále obtížnější všechny nasytit. Protože ubývá půdy a mění se globální klima, pracují vědci na možnostech šlechtění odolnějších a výnosnějších plodin. Výzkumem vlivu změn podnebí na rostliny zaujal odborníky Pranav Sahu z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Za své výzkumy získal prestižní ocenění z londýnské The Society of Experimental Biology. V mezinárodní konkurenci vybrali Pranava Sahu mezi tři finalisty soutěže Young Scientists Award Session v sekci výzkumu rostlinných buněk na konferenci ve Florencii.

Indického vědce Pranava Sahu z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin, které je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, ocenění potěšilo: „Nejprve jsem byl trochu zaskočený. Nechtěl jsem věřit, že právě můj výzkum byl vybrán mezi nejlepší. Jde o mé první ocenění. Nejvíce mě ale těší, že má práce pomůže lidem a společnosti a že ji mohu prezentovat před odborníky.“ Pranav Sahu bude o svém výzkumu 3. července 2018 přednášet v italské Florencii. Pokud jeho vystoupení zaujme, může se stát vítězem celé soutěže.

Pro svůj výzkum si nadějný vědec vybral tři rostliny; huseníček, rajče a ječmen. Pěstuje je ve speciálních komorách brněnského Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, kde je vystavuje simulovaným podmínkám roků 2020 a 2050. Odborníky totiž zajímá, jak změna klimatu ovlivní vývoj rostlin, jejich růst a jaké v nich nastanou molekulární a metabolické změny. „Rostliny analyzuji od klíčení až po sklizeň. Počítám jejich listy, semena, měřím jejich výšku, fotografuji je. Už teď mám několik zajímavých výsledků, například změny v biomase a ve výnosu,“ vysvětluje Pranav Sahu.

Díky vyššímu množství CO_² rostl huseníček lépe v simulovaných podmínkách roku 2050. Později, v období snížené vláhy, však byly rostliny náchylnější k vysychání

Vedoucí výzkumné skupiny, ve které Pranav Sahu pracuje, Aleš Pečinka zdůrazňuje, že je projekt velmi důležitý: „Ve výzkumu zatím nemáme žádná podobná relevantní data, která by ukazovala, jak rostliny reagují na změny klimatu. I proto naši práci podpořil prestižní Marie Skłodowska-Curie Fellowship Evropské komise. Zatím existují pouze různé klimatické modely, které řeší například úhrn srážek, nezabývají se ale přímo rostlinami. Do budoucna je přitom klíčové, abychom věděli, jaké změny v rostlinách nastanou. Jen tak se totiž můžeme připravit na změny klimatu a začít šlechtit rostliny s požadovanými vlastnostmi.“

Dosavadní bádání olomouckého vědce naznačuje, že se v budoucnu kvůli vyšší koncentraci CO₂ zvětší u rostlin plocha listů. Když ale udeří sucho, bude to pro ně devastující. Vedoucí laboratoře Jaroslav Doležel považuje výzkumné téma za zásadní, protože už nyní pomůže řešit problémy, s nimiž se budou potýkat další generace: „Právě tento projekt je ukázkou propojení vědecké práce s praxí. Je nesmírně důležité začít včas řešit otázky týkající se zajištění dostatku potravin pro lidstvo. Přibývá totiž obyvatel planety a už teď je jasné, že bude stále obtížnější všechny nasytit. Bude nezbytné zvýšit zemědělskou produkci, a protože ubývá půdy a mění se klima, je řešením šlechtění odolnějších a výnosnějších plodin. Jsem rád, že k tomu přispívá i výzkum v našem centru.“

Související články:

Mimořádné vědecké talenty ze zahraničí posilují tým v Olomouci

Laboratoř pomůže zavádět nové metody šlechtění

O programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost se více dočtete také v časopise A / Věda a výzkum.

Připravili: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, a Radoslava Kvasničková, Ústav experimentální botaniky AV ČR
Foto: Ústav experimentální botaniky AV ČR

Indický vědec z Hané zaujal výzkumem vlivu klimatických změn na rostliny

Přečtěte si také