Zahlavi

Archeologové odkryli v Ománu unikátní nálezy

11. 04. 2023

Pěstní klíny z období první migrace člověka z Afriky, skořápky vyhynulých pštrosů nebo jedinečná kolekce skalních rytin. Mezinárodní tým vedený Archeologickým ústavem AV ČR, Praha, úspěšně zakončil třetí výkopovou sezonu v Ománu. Díky unikátním nálezům vědci mimo jiné přispějí k rekonstrukci klimatu a historie největší písečné pouště světa.

Na výkopových pracích ve dvou oblastech Sultanátu Omán se podílelo 21 archeologů a geologů z 10 zemí. První expediční tým působil v provincii Zufár na jihu země. Výzkum prováděl uprostřed dun pouště ar-Rubʿ al-Chálí v nově objevených lokalitách bohatých na kamenné nástroje. Vědcům se podařilo najít například pěstní klíny, které pocházejí z období první migrace člověka z Afriky před zhruba 300 tisíci až 1,3 milionu let.

Výzkum kamenných nástrojů z období starší doby kamenné v jižním Ománu umožní mapovat postupné šíření osídlení z Afriky do Eurasie, kdy Arábie sloužila jako přirozený migrační koridor,“ říká vedoucí terénních prací v Zufáru Jeffrey Rose z Ronin Institute v USA.

Expedice také datovala sled sedimentálních vrstev s kamennými nástroji tzv. „núbijské kultury“ z období před 100–70 tisíci lety. Týmu významně pomohl Anthony Marks z USA, který kulturu v Súdánu popsal. Časové údaje archeologům poskytnou cenné informace ohledně rozšíření anatomicky moderního člověka (Homo sapiens) z Afriky. Součástí týmu byli také dva odborníci na kamenné nástroje z Archeologického ústavu AV ČR, Brno.

Během expedice se podařilo objevit mezi až 300 m vysokými dunami skořápky vyhynulých pštrosů, fosilní dunu a staré koryto řeky z období, kdy bylo v Arábii výrazně vlhčí podnebí.

Naše nálezy, za podpory čtyř různých datovacích metod, poskytnou cenná data pro rekonstrukci klimatu a historie největší písečné pouště světa. Přírodní podmínky formovaly i pravěké osídlení a my se snažíme studovat lidskou adaptabilitu na změny klimatu,“ říká vedoucí expedice Roman Garba z Archeologického ústavu AV ČR, Praha.

Archeologové při práci využívali speciální datovací metody. „Radiouhlíkové datování a datování pomocí kosmogenních radionuklidů provádíme ve spolupráci s Ústavem jaderné fyziky AV ČR, který nově zprovoznil první hmotnostní urychlovačový spektrometr (AMS) v ČR, jenž umožňuje špičkový výzkum v oblasti těchto datovacích metod,“ doplňuje vědec.

Archeologové v regionu zkoumali i 2000 let staré rituální kamenné monumenty – tzv. trility, které se vyskytují v jižní Arábii. Pomocí radiouhlíkového datování a časoprostorové analýzy tým zjišťuje možné migrace starověkých komunit, které monumenty využívaly.

Druhá expedice

Druhý expediční tým operoval v oblasti Duqm ve středním Ománu. V lokalitě Nafūn pokračoval ve výkopových pracích na neolitické hrobce datované do období 5000–4600 let př. n. l.

To, co zde nacházíme, je unikátní v kontextu celé jižní Arábie. Megalitická struktura ukrývající dvě kruhové pohřební komory odhalila kosterní pozůstatky minimálně několika desítek jedinců. Izotopové analýzy kostí, zubů a mušlí nám pomohou zjistit více o stravě, přírodním prostředí a migracích pohřbené populace,“ vysvětlila další vedoucí expedice Alžběta Danielisová z Archeologického ústavu AV ČR, Praha.

Nedaleko od hrobky dokumentoval italsko-francouzský tým jedinečné kolekce skalních rytin rozprostírající se na 49 skalních blocích, jejichž odlišné styly s různým stupněm zvětrávání zobrazují dobu osídlení od 5 tis. let př. n. l. do 1 tis. n. l. Vědci také zkoumali lokalitu výroby kamenných nástrojů z období pozdní doby kamenné.

Oceněný projekt

Výzkum v Ománu je součástí širšího antropologického projektu Viktora Černého z Archeologického ústavu AV ČR, Praha. Zabývá se biokulturními interakcemi populací a jejich adaptací na klimatické změny. „Zjištěné kontakty afrických a arabských archeologických kultur charakterizují mobilitu populací anatomicky moderního člověka. Bude zajímavé tyto poznatky konfrontovat také s genetickou diverzitou obou uvedených regionů a vytvořit ucelenější pohled na utváření soudobé jihoarabské společnosti,“ dodává Viktor Černý.

Projekt obdržel v roce 2022 Akademickou prémii AV ČR. Ománskou expedici je možno sledovat na twitterovém kanálu (@Arduq_Arabia) a první díl ze série dokumentárního cyklu o výzkumu ve středním Ománu lze nově zhlédnout na YouTube kanálu Akademie věd ČR pod názvem Zvěd (@zvedzved).

Expedice ARDUQ (Archaeological landscape and environmental dynamics of Duqm and Nejd) se konala pod záštitou Ománského ministerstva kultury a turistiky. Výzkumu se zúčastnili vědci z USA, Česka, Velké Británie, Ukrajiny, Íránu, Itálie, Slovenska, Rakouska, Francie a Ománu.

Roman Garba                                         
Archeologický ústav AV ČR, Praha               
garba@arup.cas.cz                                        

Alžběta Danielisová
Archeologický ústav AV ČR, Praha
danielisova@arup.cas.cz                        

TZ ke stažení zde.

Expediční tábor v poušti ar-Rubʿ al-Chálí, jižní Omán.

Expediční tábor v poušti ar-Rubʿ al-Chálí, jižní Omán.

Zdroj: R. Garba, ARÚ Praha / projekt ARDUQ.
Výkop neolitické hrobky v Nafūnu, střední Omán.

Výkop neolitické hrobky v Nafūnu, střední Omán.

Zdroj: A. Danielisová, ARÚ Praha / projekt ARDUQ.
Čištění povrchu neolitické hrobky.

Čištění povrchu neolitické hrobky.

Zdroj: A. Danielisová, ARÚ Praha / projekt ARDUQ.
Preparace kosterních pozůstatků na hrobce.

Preparace kosterních pozůstatků na hrobce.

Zdroj: A. Danielisová, ARÚ Praha / projekt ARDUQ.
Povrchový sběr štípané industrie pro účely tzv. skládanky (rekonstrukce procesu výroby), jižní Omán.

Povrchový sběr štípané industrie pro účely tzv. skládanky (rekonstrukce procesu výroby), jižní Omán.

Zdroj: R. Garba, ARÚ Praha / projekt ARDUQ.
Úlomky vajíček vyhynulých pštrosů z pouště ar-Rubʿ al-Chálí.

Úlomky vajíček vyhynulých pštrosů z pouště ar-Rubʿ al-Chálí.

Zdroj: J. Rose, ARÚ Praha / projekt ARDUQ.
Pěstní klín nalezený v poušti ar-Rubʿ al-Chálí.

Pěstní klín nalezený v poušti ar-Rubʿ al-Chálí.

Zdroj: A. Beshkani, ARÚ Praha / projekt ARDUQ.
Záznam koncentrace pazourkových nástrojů, jižní Omán.

Záznam koncentrace pazourkových nástrojů, jižní Omán.

Zdroj: R. Garba, ARÚ Praha / projekt ARDUQ.
Výkop profilu s kamennými nástroji tzv. „núbijské kultury“, Muḏayy, jižní Omán.

Výkop profilu s kamennými nástroji tzv. „núbijské kultury“, Muḏayy, jižní Omán.

Zdroj: R. Garba, ARÚ Praha / projekt ARDUQ.
Trasování skalních rytin v lokalitě Nafūn, střední Omán.

Trasování skalních rytin v lokalitě Nafūn, střední Omán.

Zdroj: R. Garba, ARÚ Praha / projekt ARDUQ.
Trasování skalních rytin v lokalitě Nafūn, střední Omán.

Trasování skalních rytin v lokalitě Nafūn, střední Omán.

Zdroj: R. Garba, ARÚ Praha / projekt ARDUQ.
Natáčení pro YouTube kanál AV ČR @zvedzved na neolitické hrobce v Nafūnu, střední Omán.

Natáčení pro YouTube kanál AV ČR @zvedzved na neolitické hrobce v Nafūnu, střední Omán.

Zdroj: R. Garba, ARÚ Praha / projekt ARDUQ.