Akademie věd ČR připravuje další kolo hodnocení svých pracovišť

25. 10. 2019

Získat zpětnou vazbu směrem dovnitř na pracoviště a jejich týmy a také informace pro rozhodování na úrovni vedení Akademie věd ČR. Takové jsou cíle hodnocení, které se připravuje pro nadcházející rok 2020. Jeho základní principy představil 24. října 2019 seminář Kanceláře Akademie věd ČR pro vybrané pracovníky.

Informativní setkání v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze představilo účastníkům Metodiku hodnocení výzkumné a odborné činnosti pracovišť AV ČR za léta 2015–2019, její návaznost na Metodiku 17+ a také přineslo informace o problematice bibliometrie.

Akademie věd ČR a její pracoviště procházejí systematickým hodnocením opakovaně jednou za pět let – poslední se uskutečnilo v roce 2015. Rovněž v tomto aktuálním hodnocení za roky 2015–2019, které vychází z principů toho předchozího, využijí hodnoticí grémia tzv. informované peer review, které provádějí mezinárodní odborníci.

„Hodnocení pracovišť se uskuteční ve dvou fázích. Zatímco v první půjde o evaluaci vybraných výstupů vědecké činnosti jednotlivých pracovišť za využití mezinárodních panelů a vzdálených hodnotitelů, ve druhé fázi se uskuteční prezenční hodnocení pracovišť a jejich vědeckých týmů prostřednictvím mezinárodních komisí. Výsledky a doporučení následně zpracujeme v podobě závěrečných zpráv. K dispozici by měly být na konci roku 2020,“ vysvětluje Stanislav Kozubek z Akademické rady AV ČR, který za přípravu hodnocení odpovídá.

Podobně jako v předchozích letech budou mít komise hodnotitelů s převážně mezinárodním složením k dispozici nejen zprávy o činnosti vědeckých týmů i ústavů, jejich plány do budoucna a další informace o jejich aktivitách, ale také bibliometrické podklady. Jaké jsou zásady dobré praxe při práci s bibliometrickými indikátory v této souvislosti představil na semináři Michal Petr z Masarykovy univerzity, který se dlouhodobě věnuje problematice vědeckého publikování.

Metodika 17+ se inspiruje principy hodnocení Akademie
Akademie věd ČR a její pracoviště využívají systém hodnocení, jehož některé prvky využila Metodika 17+. V mnoha aspektech se ale liší s ohledem na rozdílné velikosti hodnocených subjektů a jejich odlišné poslání.

Na její podobě se přitom podílejí všichni aktéři české vědy včetně naší nejvýznamnější badatelské instituce – a to s perspektivou, že na vysokých školách a resortech nahradí nefunkční „kafemlejnek“, který hodnocení výzkumné činnosti dominoval v uplynulé dekádě.

Připomeňme, že podstatou „kafemlejnku“ bylo víceméně automatizované rozdělování bodů za vědecké výstupy a následné rozdělení peněz. „Šlo vlastně o systém, který zapříčinil, že třeba vysoké školy neděly vědu, ale spíše se honily za body,“ podotýká místopředseda Akademie věd ČR Zdeněk Havlas, který seminář zahájil.

Systém hodnocení, který využívá Akademie věd ČR, se přitom zaměřuje na zlepšování kvality výzkumu, a nejde tedy o byrokratický nástroj rozdělování finančních prostředků jako v případě tzv. kafemlejnku.

Kateřina Miholová z Úřadu vlády ČR potvrzuje, že smyslem Metodiky 17+ je využívat metody a přístupy k hodnocení, které by společně utvořily spravedlivý systém pro rozdělování veřejných prostředků. Jeho záměrem je stabilizovat podmínky pro vědu a výzkum a podporovat kvalitu nikoli kvantitu.

Tématu hodnocení pracovišť Akademie věd ČR se bude podrobněji věnovat listopadové číslo časopisu AB / Akademický bulletin.

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Akademie věd ČR připravuje další kolo hodnocení svých pracovišť

Přečtěte si také