Zahlavi

Orchideje, které dobývají svět. Tajemství jejich invazního úspěchu odhaleno

17. 06. 2026

Orchideje bývají považovány za citlivé rostliny s velmi specifickými nároky na prostředí. Ze začátku života jsou závislé na symbióze s houbami, které jim poskytují potřebné živiny. To je jeden z důvodů, proč se většina orchidejí jen obtížně rozšiřuje mimo svůj původní areál. Přesto existují druhy, které se během několika desetiletí rozšířily z jihovýchodní Asie do tropických oblastí po celém světě a na některých místech se chovají invazně. Mezinárodní tým vědců vedený Tomášem Figurou z Botanického ústavu Akademie věd ČR nyní odhalil, jaké vlastnosti jim tento mimořádný úspěch umožňují.

Studie se zaměřila na dva druhy asijských suchozemských orchidejí – Arundina graminifolia a Spathoglottis plicata. Oba druhy dnes najdeme daleko za hranicemi jejich původního areálu, například v Jižní a Střední Americe, Africe nebo na tichomořských ostrovech.

Vědci testovali, zda mohou být za úspěchem těchto orchidejí jejich semena a schopnost spolupracovat s různými druhy hub. Ukázalo se, že právě tato kombinace hraje klíčovou roli.

Orchidej Spathoglottis plicata dokázala vytvářet symbiotické vztahy s širokým spektrem hub z čeledi Tulasnellaceae pocházejících z různých částí světa. Díky této flexibilitě má rostlina větší šanci najít vhodného partnera prakticky kdekoli, kam její semena doletí.

 „Ukazuje se, že tato orchidej není vybíravá. Dokáže spolupracovat s houbami z různých kontinentů, což jí výrazně usnadňuje kolonizaci nových území,“ říká Tomáš Figura z Botanického ústavu AV ČR.

Druhý zkoumaný druh, orchidej Arundina graminifolia, zvolil jinou strategii. Je více závislý na konkrétní skupině symbiotických hub, ale produkuje mimořádně velká semena – jedna z největších z čeledi vstavačovitých. Větší embryo obsahuje více zásobních látek, které mohou mladé rostlině pomoci překonat kritické období po vyklíčení.

Výzkum zároveň ukázal, že ani tato relativně velká semena se bez vnějšího zdroje uhlíku neobejdou. Orchideje si zachovávají typickou závislost na houbách, která je charakteristická pro celou skupinu rostlin.

Výsledky výzkumu pomáhají lépe pochopit nejen biologii orchidejí, ale také obecné mechanismy biologických invazí. Invazní druhy představují jednu z největších hrozeb pro biodiverzitu na světě a schopnost předvídat jejich šíření je důležitá pro ochranu přírody.

„Naše výsledky ukazují, že i zdánlivě specializované organismy mohou být velmi úspěšnými kolonizátory. Každý z druhů využívá jinou strategii, ale oba našly způsob, jak překonat překážky spojené se šířením do nových prostředí,“ dodává Tomáš Figura.

Studie vznikla ve spolupráci vědců z Botanického ústavu AV ČR, Univerzity Karlovy a zahraničních institucí ve Francii, Nizozemsku a Polsku.


Více informací

Figura, T. et al. (2025): Broad Fungal Compatibility and Seed Size May Facilitate Invasiveness in Two Asian Terrestrial Orchids Spathoglottis plicata and Arundina graminifolia. Ecology and Evolution.

doi: 10.1002/ece3.73805


Kontakt:

RNDr. Ing. Tomáš Figura, PhD.
Oddělení mykorhizních symbióz
Botanický ústav AV ČR 
tomas.figura@ibot.cas.cz   

Mgr. Mirka Dvořáková
PR & Marketing Manager
Botanický ústav AV ČR
miroslava.dvorakova@ibot.cas.cz

TZ ke stažení zde.

Arundina graminifolia

Arundina graminifolia

FOTO: Botanický ústav AV ČR
Spathaglottis plicata. Některé z testovaných hub byly geograficky izolovány od rostlin více  než 9 000 kilometrů. Přesto s nimi rostlina dokázala navázat vztah.

Spathaglottis plicata. Některé z testovaných hub byly geograficky izolovány od rostlin více než 9 000 kilometrů. Přesto s nimi rostlina dokázala navázat vztah.

FOTO: Botanický ústav AV ČR

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce