Zahlavi

Geofyzici z AV ČR zpřístupňují unikátní vulkán na Karlovarsku

28. 08. 2019

Komorní hůrka u Františkových Lázní, čtvrtohorní sopka vzniklá na dně někdejšího slaného jezera, v sobě skrývá ojedinělou technickou památku: 225 metrů dlouhou průzkumnou štolu, která v první polovině 19. století pomohla definitivně rozetnout jeden ze zásadních sporů v geologických vědách. Odborníci z Geofyzikálního ústavu AV ČR již čtvrtým rokem pracují na postupném zpřístupňování tohoto jedinečného podzemí veřejnosti. Ve středu 28. srpna přímo na místě představili výsledky dosavadních prací.

Setkání u Komorní hůrky proběhlo při příležitosti 270. výročí narození Johanna Wolfganga Goetha (28. 8. 1749 – 22. 3. 1832), jehož jméno průzkumná štola nese. Asi patnáct metrů štoly za historickým vstupním portálem je již připraveno na prohlídky veřejnosti s odborným doprovodem, přičemž práce na projektu včetně zpřístupnění by měly být dokončeny v příštím roce.

„Projekt na otevření a zpřístupnění Goethovy štoly ve vulkánu Komorní hůrka podporuje Akademie věd ČR od roku 2016 v programu Regionální spolupráce s kraji a regiony České republiky. Touto formou přispívá Akademie věd krajům a mikroregionům ČR při využití vědeckých poznatků ke zvýšení kvality života. Nástrojem této spolupráce jsou společně financované výzkumné projekty a jejich přínos se pravidelně vyhodnocuje na pracovních setkáních v Praze a Brně,“ poznamenává Taťána Petrasová, členka Akademické rady AV ČR odpovědná za koordinaci regionální spolupráce.

Spor plutonistů s neptunisty

Na přelomu 18. a 19. století sehrála Komorní hůrka významnou roli v rozřešení sporu mezi dvěma tábory geologů – neptunisty a plutonisty. Neptunisté tvrdili, že veškeré horniny na zemském povrchu vznikly usazováním z vodních roztoků, případně jejich následným přetavením. Oproti tomu plutonisté byli přesvědčeni o tom, že horniny jako čediče a žuly vykrystalizovaly ze žhavého magmatu.

komorni_hurka02

Milan Brož z Geofyzikálního ústavu AV ČR

Byl to právě básník a milovník přírody Johann Wolfgang Goethe, kdo se významně zasadil o vybudování výzkumné štoly, která by objasnila původ Komorní hůrky a jednou provždy tento spor rozetnula. „Během svých lázeňských pobytů v Karlových Varech a Františkových Lázních Goethe Komorní hůrku několikrát navštívil. Kolísal mezi neptunistickým a plutonistickým názorem na její vznik,“ uvádějí Milan Brož a Alena Boušková z Geofyzikálního ústavu AV ČR.

Nápad na průzkumnou štolu Goethe podpořil v roce 1822, její realizaci však oddalovaly vysoké finanční náklady, a 225 metrů dlouhou štolu tak nakonec nechal hrabě Kašpar Maria Šternberk vyrazit až v letech 1834–37. „Štola narazila z několika stran do čediče, vymezila průběh přívodního kanálu sopky a odkryla vypálené jíly v dotyku s vulkanickými horninami. Tím byl vulkanický původ Komorní hůrky prokázán,“ konstatují Brož a Boušková.

Vizualizace podzemí

V souvislosti se zpřístupněním Goethovy štoly byl s finanční podporou Karlovarského kraje proveden také nový geofyzikální průzkum a zhotovena 3D animace Komorní hůrky. Projekt, na němž spolupracují také Česká geologická služba a hydrogeolog Tomáš Vylita, je začleněn do Evropského fondu pro regionální rozvoj, a to do „Programu přeshraniční spolupráce Česká republika a Svobodný stát Bavorsko“ jako „Projekt 179 – Cíl EÚS 2014–2020 Tor ins Erdinnere (Brána do nitra Země)“.

Na úvodním snímku: Taťána Petrasová a Milan Brož v Komorní hůrce

Připravil: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Úvodní foto: Jan Buriánek, Vltava Labe Media
Foto v článku: Geofyzikální ústav AV ČR
Foto v galerii: Jan Buriánek, Vltava Labe Media

komorni_hurka_002

komorni_hurka_002

komorni_hurka_004

komorni_hurka_004

komorni_hurka_006

komorni_hurka_006

komorni_hurka_008

komorni_hurka_008

komorni_hurka_010

komorni_hurka_010

komorni_hurka_011

komorni_hurka_011

komorni_hurka_012

komorni_hurka_012

komorni_hurka_013

komorni_hurka_013

komorni_hurka_014

komorni_hurka_014

komorni_hurka_015

komorni_hurka_015

komorni_hurka_016

komorni_hurka_016

komorni_hurka_017

komorni_hurka_017

komorni_hurka_018

komorni_hurka_018

komorni_hurka_020

komorni_hurka_020

komorni_hurka_021

komorni_hurka_021

komorni_hurka_023

komorni_hurka_023

Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce