Festival Týden Akademie věd zahájilo představení objevu světového formátu

Týden Akademie věd ČR odstartoval v pondělí 3. listopadu 2025 s velkou pompou – představením prvního vydání dřevořezu Nosorožec od Albrechta Dürera z roku 1515. Vlastní je jen několik sbírek světa a nyní se k nim přidává i Knihovna AV ČR. Velkolepý začátek je příslibem úspěchu celého festivalu. Po sedm dní návštěvníci můžou poznávat vědu a bádání ze všech jejich úhlů, navíc přímo tam, kde vzniká. Organizátoři festivalu připravili více než 300 akcí po celém Česku – od exkurzí v laboratořích přes debaty s vědci až po pub kvíz nebo science show.

„Pokud chceme, aby veřejnost rozuměla práci vědců a vědkyň, musíme ji nechat nahlédnout do zákulisí,“ řekl Radomír Pánek, předseda Akademie věd ČR, na slavnostním zahájení festivalu. Zdůraznil tak jeden z podstatných úkolů vědy – převádět poznatky do srozumitelného jazyka. To je také cílem popularizačního festivalu Týden Akademie věd ČR, který v pondělí 3. listopadu otevřel své pomyslné brány. Během sedmi dní nabídne přes tři stovky akcí ve dvaadvaceti městech napříč Českou republikou.

Věda nás stále překvapuje. Zejména tam, kde by se zdálo, že už je vše známé a vysvětlené. „U příležitosti zahájení festivalu jsme si připravili jedno překvapení. Právě zde, ve dvoraně Knihovny Akademie věd, odhalíme předmět mimořádné umělecké hodnoty,“ nastínil Radomír Pánek program prvního dne vědeckého svátku.

Radomír Pánek, předseda Akademie věd ČR při zahájení festivalu Týden Akademie věd

Poklad ukrytý v archivu
Účastníky ceremoniálu pak Markéta Kučerová z knihovědného oddělení Knihovny Akademie věd ČR vyzvala, aby se pokusili přenést v mysli do 16. století: „Ocitáme se v roce 1515 v lisabonském přístavu, čekáme na loď, která přiveze dar z daleké Indie pro krále Manuela I.“ Na palubě tehdy přicestovalo exotické zvíře, jež Evropané na vlastní oči spatřili úplně poprvé – živého nosorožce. Důležitost tohoto okamžiku pochopil moravský rodák Valentin Fernandez, pořídil popis a skicu tlustokožce a poslal je svým přátelům do Norimberku. Tak se do rukou dostaly i Albrechtu Dürerovi, který ač zvíře nikdy neviděl a vycházel jen ze zaslaných materiálů, vytvořil úchvatný grafický list technikou tisku z výšky prostřednictvím dřevořezu.

„Byl to takový dobový plakát,“ uvedla Sylva Dobalová z Ústavu dějin umění AV ČR, jež provedla odbornou expertizu díla. Záměr autora byl vědecký, ale přitom ve své podstatě popularizační – informovat co nejrychleji a co nejvíce lidí o této události, zprostředkovat podobu zvířete a v krátkém tištěném textu nad vyobrazením i jeho popis. Jedno bez druhého nemohou existovat, obojí má obrovskou uměleckou hodnotu. Dürerův Nosorožec se stal za půl tisíciletí existence ikonickým dílem a uchvacuje moderním přístupem svého tvůrce. „Inovativní je i technika grafického listu. Dřevořezem se do té doby tiskly jen malé obrázky v knihách. Albrecht Dürer jej svým užitím povýšil,“ připomněla Sylva Dobalová. Jeho dřevořez má rozměry 245 na 311 milimetrů.

Do fondu Knihovny AV ČR se tisk pravděpodobně dostal už v roce 1958 jako nákup z antikvariátu. Že jde o vzácné první vydání, se ale dlouho nevědělo. Až když dvě zmíněné badatelky loni uspořádaly přednášku v rámci Noci vědců, kde grafický list prezentovaly veřejnosti, spatřily při svitu lamp filigrán, známku pravosti díla. „A tak popularizace propojila dvě instituce, Knihovnu a Ústav dějin umění, ve správný čas a na správném místě,“ dodala Markéta Kučerová.

Věda na vlastní kůži
Objevy, menší i větší, čekají také návštěvníky Týdne Akademie věd ČR. Součástí bohatého programu bude samozřejmě i přednáška věnovaná highlightu letošního festivalu, Dürerovu Nosorožci. Vedle toho vědecká přehlídka nicméně nabízí plejádu dalších zajímavých témat, ale i tradiční dny otevřených dveří, science shows, workshopy, literární kvízy, výstavy nebo filmové projekce. „Těší mě, že akademické prostory i vědecká centra ožijí nejrůznějšími akcemi vědců a vědkyň – ale hlavně zvídavými a natěšenými návštěvníky,“ zmínil předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.

Akce svých oborů představili na slavnostním zahájení i tři výzkumníci, reprezentující jednotlivé vědní oblasti. Patrik Zima z Ústavu termomechaniky AV ČR zájemce pozval do Nového Knína na prohlídku aerodynamických tunelů nebo na přednášku Proč je pro robota těžší otevřít dveře než udělat salto?. Barbara Líznerová zase připomněla letošní třísté výročí Čtvera ročních dob od Antonia Vivaldiho, jemuž se věnuje přednáška jejího domovského Ústavu dějin umění AV ČR. A Andrea Fornůsková lákala k návštěvě všech tří pracovišť Ústavu biologie obratlovců AV ČR – v Brně, Valticích a ve Studenci, kde lze spatřit velké chovy čolků, myší a ptáků.

Kompletní program těchto akademických pracovišť i dalších vědeckých institucí najdete na webu festivalu Týden Akademie věd ČR.

Text: Jana Kuřátková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
 Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Akademie věd podpoří inovativní nápady v dalším kole programu PRAK
• Granty GA ČR Junior Star získalo sedm perspektivních řešitelů z Akademie věd
• V AV ČR se diskutovalo o provázanosti energetiky a životního prostředí
• Díky stážím v Otevřené vědě pracuji v Akademii věd, říká Martin Jindra
• Akademie věd využívá ve Strategii AV21 neotřelých myšlenek i vědeckých nápadů
• Martin Víta: AI má obrovský potenciál, v Akademii věd ho chceme využít naplno
• AV ČR a Vysoké učení technické v Brně propojují špičkovou vědu a výuku
• Akademie věd ocenila výjimečné zásluhy ve fyzice, historii a matematice
• Technologie z Akademie věd výrazně posouvá diagnostiku a léčbu srdečního selhání
• Pedagogové si rozšiřují obzory na Škole českého jazyka a literatury