Zahlavi

Veřejné prostředky investované do vědy systematicky vracíme, zaznělo na sněmu

09. 12. 2025

O větším propojení Akademie věd ČR s investory, podnikateli i státní správou, přinášejícím konkrétní prospěch společnosti, se dnes hovoří na Akademickém sněmu AV ČR, který zasedá v Národním domě na Vinohradech. Počátkem příštího roku založí Akademie věd ČR akciovou společnost, kterou budou výhradně vlastnit vědecké ústavy. Bude sloužit jako inkubátor transferových aktivit a rozvíjet partnerství s průmyslem.

Akademický sněm je nejvyšší samosprávný orgán Akademie věd ČR a zabývá se mimo jiné činností nové Akademické rady, která je výkonným orgánem Akademie věd AV ČR a v novém složení řídí její činnost od března tohoto roku. Na programu je také ekonomická situace Akademie věd a návrh rozpočtu na roky 2026–2028.

„Podíl státních výdajů na výzkum, vývoj a inovace postupně za posledních 5 let klesl z 0,65 % HDP na 0,50 %. To znamená propad téměř o čtvrtinu,“ říká Radomír Pánek, předseda Akademie věd ČR. „Nejenže se nepřibližujeme vědecky a technologicky vyspělým zemím, které do vědy a výzkumu investují více než dvojnásobné procento svého HDP, ale zdaleka nedosahujeme ani průměru EU. Bohužel dnes Českou republiku předbíhají země, které byly ještě před několika lety hluboko za námi,“ doplňuje předseda AV ČR. Přitom intenzivní podpora špičkového výzkumu je ověřená cesta k prosperující ekonomice založené na produktech s vysokou přidanou hodnotou.

„Akademie věd a její pracoviště nikdy nepřistupovaly a ani dnes nepřistupují k české společnosti pouze s nataženou rukou. Naopak vracíme hodnoty výrazně přesahující prostředky, které do nás společnost investuje,“ zdůrazňuje Radomír Pánek.

Přenos do praxe i vědecká excelence

Akademie věd v posledních letech výrazně zvýšila podporu přenosu znalostí a technologií do praxe. Systematicky zakládá spin-off firmy, které v laboratořích a pracovnách vyvinuté technologie, know-how nebo patenty proměňují do komerčních produktů a služeb. Aktuálně jich funguje již pět, další se připravují. „Zájem průmyslových partnerů je rekordní – v posledních dvou letech jsme jednali o 29 licencích,“ dodává předseda Akademie věd ČR.

Kromě přenosu znalostí a technologií se Akademie věd zaměřuje také na podporu vědecké excelence. Od nového roku zahájí činnost inkubátor ERC-in, který bude poskytovat centrální podporu při přípravě žádostí o granty Evropské výzkumné rady (ERC) a programu Horizon. Současně zavádí program Akademie budoucnosti, jenž podpoří vznik nových vědeckých týmů a získávání špičkových pracovníků ze zahraničí.

Věda pro politická rozhodnutí založená na faktech a datech

Počátkem roku 2026 se chystá Akademie věd ČR založit akciovou společnost, která bude výhradně vlastněna ústavy AV ČR, komercializovat vědecké výsledky, provozovat inkubační program a rozvíjet partnerství s průmyslem.

„Tyto kroky ještě intenzivněji propojí Akademii věd s podnikateli a investory a přinesou konkrétní užitek celé společnosti,“ uvádí Radomír Pánek. Připomíná, že vědecké poznatky jsou klíčové i pro rozhodování veřejné správy. „Pouze věda může poskytovat poznatky, data a důkazy, na nichž se mohou, a hlavně mají zakládat racionální politická rozhodnutí,“ doplňuje předseda Akademie věd ČR. To je důvod, proč Akademie věd zakládá platformu Science4Policy, která bude poskytovat expertní podporu státní správě.

Tisková zpráva ke stažení zde.

 

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce