Pražští symfonikové pro Akademii věd zahráli díla Šostakoviče a Weinberga
15. 06. 2026
Zaměstnanci Akademie věd ČR si 11. června 2026 v Obecním domě opět vychutnali koncert Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Letos si poslechli díla dvou skladatelů 20. století, Dmitrije Šostakoviče a Mieczysława Weinberga. Hudební večer pro ně instituce každoročně připravuje ve spolupráci s pražskými symfoniky.
„Často mě překvapuje, jak výborné muzikanty najdeme mezi špičkovými vědci. Věřím, že to není náhoda,“ uvedl předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek. Hudebníci i vědci podle něj totiž sdílejí sebekázeň, odhodlání a hluboké nadšení pro svůj obor. V této souvislosti připomněl také někdejší název instituce, Česká akademie věd a umění. Spolu s ním publikum v sále přivítal ředitel symfonického orchestru Daniel Sobotka.
Daniel Sobotka a Radomír Pánek
Pražští symfonikové, které řídil dirigent Case Scaglione, zahráli díla dvou blízkých přátel – Koncert pro trubku B dur op. 94 od Mieczysława Weinberga a Symfonii č. 11 g moll op. 103 „Rok 1905“ od Dmitrije Šostakoviče. Doprovodil je maďarský virtuos na trubku Gábor Boldoczký.
Akce patří do série slavnostních koncertů pro zaměstnance Akademie věd ČR, které organizuje, podobně jako novoroční představení, Středisko společných činností AV ČR.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- V Akademii věd se debatovalo o budoucnosti obnovitelných zdrojů energie
- Bedlivě zaostřete: úlovky do Vědy fotogenické můžete posílat do 6. července
- Akademie věd přináší krajům a regionům nové poznatky i praktická řešení
- Jsem opatrný optimista, říká k AI ekonom a nobelista Philippe Aghion
- Akademie věd otevírá jedinečnou laboratoř tomografie s atomární sondou
- Nová publikace vypráví o osudech pražské vily Lanna a jejích obyvatelích
- Štatl se valí do Prahy, brněnská pracoviště AV ČR se připravují na Veletrh vědy
- Hodnocení v AV ČR je na světové úrovní, říká jeho koordinátor Patrik Španěl
- Požárů v Evropě přibývá. Do roku 2100 se jejich počet zdvojnásobí. Co s tím?
- Čtyři osobnosti s mezinárodním renomé získaly medaile Akademie věd ČR
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.