Zahlavi

Matchm-AI-king: seminář o umělé inteligenci propojil vědce z AV ČR a univerzit

18. 06. 2026

Umělá inteligence se rozvíjí mimořádným tempem. Vyžaduje tak intenzivní spolupráci napříč obory i institucemi. V Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC ČVUT) se proto z iniciativy předsedy Akademie věd ČR Radomíra Pánka a vědeckého ředitele institutu Vladimíra Maříka uskutečnil 16. června 2026 seminář s názvem „Matchm-AI-king“.

Akce, na níž účastníci představili aktuální výzkumy o umělé inteligenci, sloužila k navázání spoluprací mezi týmy i identifikaci příležitostí pro společné projekty.

„Potřebujeme více propojovat lidi a týmy, které řeší podobné výzkumné výzvy. Česká věda má v oblasti umělé inteligence velký potenciál. Právě spolupráce ho pomůže naplno využít,“ vyzdvihl předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.

Vladimír Mařík v návaznosti zdůraznil, že Evropa pravděpodobně nedokáže konkurovat Spojeným státům nebo Číně v budování velkých jazykových modelů. „Naše příležitost však spočívá v nasazování umělé inteligence v průmyslu, výrobě, výzkumu a dalších aplikačních oblastech, které mohou generovat konkrétní ekonomické a společenské přínosy,“ vysvětlil.


Vladimír Mařík a Radomír Pánek (zleva)

Značka: umělá inteligence
Název semináře Matchm-AI-king odkazuje na seznamovací platformy. Organizátoři zvolili metaforu matchmakingu, protože chtěli propojit výzkumné týmy a hledat, v čem se mohou vzájemně doplňovat s důrazem na mezioborovost, sdílení expertiz a vznik nových partnerství.

Své výzkumy představili zástupci Akademie věd ČR, CIIRC ČVUT, Univerzity Karlovy, Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, Západočeské univerzity v Plzni, Masarykovy univerzity a dalších institucí. Prezentace pokrývaly různá témata: od počítačového vidění, optimalizace procesů a agentních systémů založených na velkých jazykových modelech přes robotiku, autonomní systémy a kvantové výpočty až po aplikace umělé inteligence v medicíně, materiálovém výzkumu, sociálních vědách či zemědělství. Prezentace si můžete prohlédnout zde.


Seminář se uskutečnil v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT.

Akademii věd ČR reprezentovali mezi jinými Filip Šroubek z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR, Filip Josefov z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Sabina Vassileva ze Sociologického ústavu AV ČR či Roman Neruda z Ústavu informatiky AV ČR.

Seminář ukázal, že česká komunita disponuje širokým spektrem odborností, které se umělé inteligence týkají. Intenzivnější spolupráce mezi výzkumnými organizacemi tak může být klíčovým předpokladem pro vznik ambicióznějších projektů a silnější mezinárodní konkurenceschopnost českého výzkumu.

Na setkání naváže v druhé polovině roku další akce, která se uskuteční v Akademii věd ČR. Tyto aktivity instituce koordinuje prostřednictvím programu Strategie AV21 AI: Umělá inteligence pro vědu a společnost. Rozhovor s jeho koordinátorem Martinem Vítou z Ústavu informatiky AV ČR si přečtěte na webu AV ČR.

Připravili: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy CIIRC ČVUT
Foto: Roman Sejkot, CIIRC ČVUT
Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce