Knihy Hynais a Paleolit českých zemí získaly Cenu Josefa Hlávky
24. 06. 2026
Dvě publikace Nakladatelství Academia – Hynais od Marie Mžykové a Paleolit českých zemí od Jiřího A. Svobody a kolektivu autorů – obdržely Cenu Josefa Hlávky za vědeckou literaturu. Předávání se uskutečnilo 22. června 2026 na zámku v Lužanech u Přeštic.
Ocenění za původní knižní práce z oblasti vědecké a odborné literatury, které uděluje Nadace Český literární fond a Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, se předávají ve čtyřech kategoriích. Publikace Academia uspěly ve dvou z nich.
Dvoudílná monografie s bohatou obrazovou přílohou Hynais zvítězila v kategorii společenských věd. Marie Mžyková v první části podává náhled na život malíře Vojtěcha Hynaise v kontextu soudobého kulturního dění. Vhled do autorovy korespondence přibližuje zázemí jeho života, kontakt se světově významnými osobnostmi či práci s žáky. Druhý díl zahrnuje soupisový katalog Hynaisových olejomaleb a pastelů, přičemž bohaté přílohy přibližují životopisná data, soupis výstav, cen a vyznamenání či adres ateliérů a bydlišť.
Paleolit českých zemí. Proměny přírody, lidí a kultur od Jiřího A. Svobody a kolektivu autorů uspěl v kategorii věd o neživé přírodě. Kniha propojuje výsledky badatelské práce z přírodovědných disciplín a české archeologie paleolitu. Vyšla ke 100. výročí nálezu Věstonické Venuše a zároveň v roce objevu nového „mamutího“ naleziště v Ústí nad Labem.
Zámek v Lužanech u Přeštic
Dále ocenění získali Chemické látky a jejich biologické účinky od Pavla Hradila a Miroslava Sourala, kterou vydala Univerzita Palackého v Olomouci, a Nabil El–Lababidi a kolektiv za knihu Dětská gastroenterologie, hepatologie a výživa pro klinickou praxi publikovanou nakladatelstvím Grada.
Připravila: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Černoch Jáchimová, Stanislava Kyselová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Mladí vědci a vědkyně z Akademie věd ČR převzali Prémie Otto Wichterleho
- Zaměstnanci Akademie věd na A-Festu dokazují, že co Čech, to muzikant
- Matchm-AI-king: seminář o umělé inteligenci propojil vědce z AV ČR a univerzit
- Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského zkracuje název a vstupuje do nové éry
- Radomír Pánek předal děkovné listy dlouholetým zaměstnancům Akademie věd
- V Akademii věd se debatovalo o budoucnosti obnovitelných zdrojů energie
- Bedlivě zaostřete: úlovky do Vědy fotogenické můžete posílat do 6. července
- Pražští symfonikové pro Akademii věd zahráli díla Šostakoviče a Weinberga
- Akademie věd přináší krajům a regionům nové poznatky i praktická řešení
- Jsem opatrný optimista, říká k AI ekonom a nobelista Philippe Aghion
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.