Člověk a zvíře uprostřed klimatické krize. Výzkum podpoří prestižní grant ERC

Žijí vedle sebe a vzájemně se ovlivňují – zvířata a lidé. Jak se jejich vztahy přetvářejí v době postupující klimatické krize, kdy se kvůli změnám životních podmínek živočichové stěhují tam, kde jim je lépe? Výzkum zajímavého fenoménu podpořila Evropská výzkumná rada (ERC) Consolidator grantem. Do Etnologického ústavu Akademie věd ČR ho přináší italská antropoložka Deborah Nadal.

Projekt INVANISH (INtruders and VANISHers; Vetřelci a odchozí) odstartuje na podzim 2026 a potrvá pět let. Pro Etnologický ústav AV ČR je to už čtvrtý ERC grant, což je k velikosti ústavu naprosto unikátní. Letos do Česka z Evropské výzkumné rady míří pouze dva granty typu Consolidator, z toho jeden putuje právě do Akademie věd ČR. Jsou specificky určené vědcům, kteří před sedmi až dvanácti lety obhájili titul Ph.D. a již mají výzkumný tým či program, ale potřebují ho rozšířit. Na tyto účely každý vybraný projekt získá dva miliony eur, tedy více než 48 milionů korun.

Deborah Nadal přinese projekt INVANISH do Etnologického ústavu AV ČR.

Svět v pohybu
Deborah Nadal se dlouhodobě zabývá průnikem kultury, zdraví a vztahů mezi lidmi, živočichy a prostředím, tedy tzv. přístupem „jednoho zdraví“ (one health), který zdůrazňuje nutnost řešit například nákazy přenášené ze zvířat na člověka koordinovaným a multidisciplinárním způsobem. Mezi její výrazné práce patří třeba monografie Rabies in the Streets, věnovaná vzteklině v ulicích indických metropolí, jako jsou Dillí a Džajpur. Vědkyně zde zkoumala složitou síť faktorů, které přivádějí lidi a zvířata do kontaktu v městských prostorech a vytvářejí příznivé podmínky pro přenos viru vztekliny mezi druhy.

K novým kontaktům a proměnám vztahů ale nedochází jen v Indii. Svět je totiž neustále v pohybu. Polovina druhů zvířat hledá vhodnější místa k přežití. Pohání je klimatická změna. Tradiční druhy („odchozí“) opouštějí svá stanoviště a na jejich místo přicházejí nové („vetřelci“).

Cílem aktuálního projektu je pochopit, jak lidé přizpůsobují svůj každodenní život příchodu nových zvířat nebo úbytku těch původních. Jak se mění lov, pastevectví, lesnictví nebo bezpečnost lidí i zvěře v krajině. „A jestli se dá vůbec najít rovnováha mezi potřebami lidí a ostatních druhů, když se klima stále rychleji mění,“ dodává Deborah Nadal.

Mroži na Aljašce i tygři v Indii
Antropoložka a její tým se zaměří se na čtyři regiony, kde jsou obzvlášť zřetelné změny v pohybu zvířat způsobené klimatem a kde na ně lidé musejí výrazně reagovat. Na pobřeží Aljašky budou vědci sledovat lišky a mrože, v Alpách kůrovce a kozorožce alpské, ve venkovských oblastech jižní Itálie se do středu výzkumného zájmu dostanou dikobrazi či orebice horské a v mangrovových lesích v Indii zase bengálští tygři nebo divoké včely obrovské. V každé lokalitě tedy vědci budou zjišťovat zkušenosti lidí s jedním druhem, který je „vetřelcem“, a s jedním, který „mizí“.

Mizející orebice horské bude vědkyně sledovat na italském venkově.

V projektu se počítá i se zapojením místních obyvatel. „Nevědci, jako jsou třeba houbaři, sběrači medu, lovci a další, budou shromažďovat a analyzovat data společně s antropology a ekology,“ říká Deborah Nadal. Využijí se například záběry z videopastí, fotografie, které laici pořídí při lovu, deníky, do nichž budou zapisovat změny, které ve svém okolí a v chování zvířat vidí, a podobně.

„Stěhování“ druhů může vyústit v harmonické ekosystémy, ale častěji dochází k narušení rovnováhy. To odborníci vidí už teď a situace se podle nich zhoršuje. „Ztrácí se biodiverzita, což přináší negativní důsledky pro kvalitu života lidí – ať už se bavíme o zajištění potravy, o zdraví, kulturní identitě a dalších,“ vypočítává antropoložka.

Přesto se na klimatickou krizi nechce v rámci projektu INVANISH dívat katastrofickýma očima, namísto toho reflektuje její dopady na běžný život – na to, jak se mění vztahy mezi lidmi a zvířaty přímo před očima. Po rekordně horkém roce 2024 je totiž jasné, že budoucí podoba krajiny i biodiverzita jsou stále otevřenou otázkou.

Granty Evropské výzkumné rady jsou nejprestižnější evropskou účelovou podporou pro nadějné vědecké projekty. Loni putovalo to Česka rekordních deset ERC Consolidator grantů, z toho čtyři do Akademie věd ČR. Letos Česko v této kategorii uspělo dvakrát, vedle Etnologického ústavu AV ČR i Univerzita Palackého v Olomouci – rovněž v oblasti humanitních a společenských věd. Projekty obou institucí jsou mezi 349 letošními úspěšnými, které si rozdělí celkem 728 milionů eur.

Text: Jana Kuřátková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy
Foto: Shutterstock, archiv Deborah Nadal

Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Brutální, legrační, nadčasová. Kosmova kronika slaví 900 let
• Proč populisté bodují? Cílí na voliče, kteří mají pocit nepřijetí a nejistoty
• Cesta k šetrnosti: etnolog Petr Jehlička zkoumá, jak omezit plýtvání jídlem
• Přepište učebnice, našli jsme kost aneb Jaké převraty občas zažívá věda
• Neviditelné životy: jak lze využít zkušenosti dělníků a sběračů odpadu?
• Sedm pohledů na velikonoční symbol. Co si vědci představují pod vajíčkem?
• Literatura je pevně svázána s kontextem doby. Jak číst mezi řádky?
• Výzkum vůní: odkaz královny Kleopatry, egyptské rituály a antické dědictví
• Krym jako křižovatka světů i ztracený ráj, nyní 10 let pod ruskou nadvládou
• Pohádky: bylo nebylo aneb od lechtivých příběhů k povídání pro děti