Zahlavi

Alchymie planet na hradě Rychmburk: vesmír jako chemickou laboratoř života

25. 06. 2026

Na hradě Rychmburk vznikla nová expozice Alchymie planet, kterou připravilo Regionální muzeum v Chrudimi ve spolupráci s Heyrovského ústavem Akademie věd ČR a dalšími partnery. Návštěvníkům představí kosmos očima astrochemiků a astrobiologů jako prostředí, v němž se během téměř 14 miliard let formovaly částice, atomy, molekuly, planety i podmínky pro vznik života. Výstava se otevírá 25. června 2026 a bude ke zhlédnutí další čtyři roky.

Během jednoho z archeologických nálezů byl pod hradem Rychmburk objeven střep z alchymistické trojnožky, kterou popsal Jan Frolík z Archeologického ústavu AV ČR, Praha. Na odkaz alchymie navazuje i nová hradní expozice Alchymie planet, která představuje vesmír jako obrovskou kosmickou chemickou laboratoř, ve které již téměř 14 miliard let probíhá fascinující experiment vedoucí od jednoduchých částic až ke vzniku života. Tato skutečnost koncept výstavy zcela odlišuje od ostatních tuzemských i světových expozic, které popisují vesmír pohledem astronomů a fyziků. Rychmburk představí vesmír očima astrochemiků a astrobiologů. 

Příběh vesmíru od prvních atomů k životu

Výstava provází návštěvníky od počátku vesmíru. Ukazuje období, kdy vznikala první hmota, první atomy a první chemické prvky. Připomíná přitom, že současná věda rozumí pouze malé části vesmíru, který tvoří běžná viditelná hmota. Návštěvníci se vydávají na cestu od zrodu kosmu k tvorbě prvních hvězd, v jejichž nitrech vznikaly chemické prvky nezbytné pro formování planet a vznik života. Prozkoumají chemii mezihvězdných oblaků a tvorbu planetárních světů. Výstava ukazuje cestu vývoje vesmíru během miliard let – od elementárních částic přes atomy, molekuly, od několika minerálů až po tisíce nerostů a hornin na planetě Zemi a dalších tělesech sluneční soustavy i na planetách u cizích hvězd, od několika molekul přes jejich atmosféry, oceány a pevniny až k samotnému životu.

Název Alchymie planet není náhodný. Stejně jako alchymisté kdysi hledali skryté principy přírody, snaží se dnešní věda pochopit procesy odehrávající se ve vesmíru. Mnohé z nich jsou natolik neobvyklé, že je nedokážeme v pozemských laboratořích plně napodobit. Vznik chemických látek v mezihvězdném prostoru, nitrech hvězd nebo na mladých planetách představuje dodnes oblast plnou otázek a překvapení. To, co dnes víme, je zajímavé. To, co zatím nevíme, fascinuje a provokuje.

Meteority, molekuly i velké otázky vědy

Součástí expozice jsou modely planet a dalších kosmických těles, meteority, minerály, ukázky molekul nalezených ve vesmíru i interaktivní exponáty propojující astronomii, chemii, geologii a vznik života. Výstava zároveň představuje některé z nejvýznamnějších otázek současné vědy: Jak vznikl vesmír? Jak se zrodily planety? Odkud pochází chemické látky potřebné pro život? A je život ve vesmíru skutečně výjimečný? Symbolicky tak propojuje svět historické alchymie s nejmodernějším výzkumem vesmíru a připomíná, že lidská touha porozumět vesmíru zůstává stejná již po staletí.

Rychmburk jako brána do vesmíru

Hrad Rychmburk je otevřen v květnu a říjnu o víkendech od 10 do 17 hodin, v období od června do září pak od úterý do neděle od 10 do 17 hodin.

 

Expozici připravilo Regionální muzeum v Chrudimi ve spolupráci s Heyrovského ústavem Akademie věd ČR a dalšími institucemi. Finanční prostředky byly čerpány zejména z programu Strategie AV21 Akademie věd ČR Vesmír pro lidstvo, zdrojů Pardubického kraje a dalších projektů Heyrovského ústavu (Regionální spolupráce, GAČR, TAČR aj.).

Kontakt:

Mgr. Klára Habartová
Regionální muzeum v Chrudimi
habartova@muzeumcr.cz

RNDr. Martin Ferus, Ph.D.
Heyrovského ústav AV ČR
martin.ferus@jh-inst.cas.cz

TZ ke stažení zde.

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce