Zahlavi

Adéla Šimková získala cenu za nejlepší disertaci i výjimečnou kvalitu práce

12. 03. 2026

Na výzkumy talentů i jejich pedagogů v technických a přírodovědných oborech každoročně upozorňují Ceny Wernera von Siemense. Ani v letošním, 28. ročníku mezi laureáty nechybějí vědci a vědkyně z Akademie věd ČR. Mimořádný úspěch zaznamenala Adéla Šimková z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, která ovládla kategorii nejlepší disertace a zároveň získala ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce.

„Žijeme v době, kdy dochází k nastavování a vytyčování hranic: geografických, hodnotových i morálních. V tomto kontextu roste důležitost vědy, která hranice nezná. Věda a výzkum naopak spojují – jejich jednoznačnost, fakty podložené výsledky a univerzálnost hranice přesahují,“ říká Eduard Palíšek, generální ředitel Siemens Česká republika. A jak dodává, letošní práce jsou toho skvělým důkazem: od průlomových materiálů pro jadernou fúzi až po inteligentní spolupráci mezi roboty a lidmi nebo nové metody boje s rakovinou. „Jde o témata, která formují naši budoucnost.“


Adéla Šimková a Jan Konvalinka

Vítěznou disertační práci napsala Adéla Šimková pod vedením ředitele Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jana Konvalinky a obhájila ji na Univerzitě Karlově. Vědkyně během doktorského studia vyvinula novou látku, s jejíž pomocí lze přesně lokalizovat nádory a později do nich adresně doručovat léčiva bez toho, aby byla léčbou zasažena i okolní zdravá tkáň. Více o jejích výzkumech se dočtete v rozhovoru, který vznikl pro časopis A / Easy.

Jan Konvalinka vedl i disertaci Robina Kryštůfka, která obsadila třetí místo v kategorii disertací. Autor ji obhájil rovněž na Univerzitě Karlově. Robin Kryštůfek navrhl a současně i sestavil automatický přístroj s názvem SPENSER, který slouží k rychlé a úsporné výrobě peptidů. Přístroj se používá v laboratorní praxi a jeho design umožňuje další úpravy pro specifické potřeby či jiné typy chemických syntéz. Robin Kryštůfek také působí ve výzkumné skupině Jana Konvalinky v Akademii věd ČR.

Diplomované naděje
Druhé a třetí místo v kategorii nejlepších diplomových prací obdrželi studenti, jejichž vedoucí působí v Akademii věd ČR. Stříbrnou pozici získala Karolína Mrzílková s vedoucí Lenkou Žákovou z Univerzity Karlovy a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Třetí místo obsadil Jakub Bulička, jehož vedoucím byl Libor Juha z Českého vysokého učení technického v Praze a Fyzikálního ústavu AV ČR.

Přehled všech oceněných najdete na webu Siemens Česká republika.

Odborné poroty letos vybíraly z 662 přihlášek. Mezi 22 oceněných byl rozdělen jeden milion korun. Z celkového počtu přihlášených tvořily ženy 39 %, přičemž mezi laureáty letos zastupují rekordních 36 %. Nejvíce ocenění, celkem osm, putovalo na Univerzitu Karlovu, následovanou Akademií věd ČR. Od vzniku soutěže bylo mezi talenty rozděleno již 18,5 milionu korun.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Siemens Česká republika
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Siemens Česká republika

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce