VIDEOPODCAST: Jak se v současné Číně žije lidem z menšinových etnik?
14. 04. 2026
Nový zákon jednotného čínského národa zásadně mění životy Tibeťanů, Ujgurů a dalších tzv. nechanských etnik v Číně. Je pro ně řešením život v exilu, nebo je režim pronásleduje i za hranicemi? A máme o těchto komunitách realistické představy? Do diskuze o současné kulturní bezpečnosti v Číně jsme pozvali expertku na sociální proměny Tibetu Jarmilu Ptáčkovou a Ondřeje Klimeše, který se zaměřuje na Východní Turkestán neboli Sin-ťiang. Oba výzkumníci z Orientálního ústavu AV ČR sledují dopady snah režimu o vytvoření homogenní čínské národní identity.
Poslechněte si, jak vypadá digitální dohled nad ujgurskou menšinou v praxi, proč stát vytlačuje lokální jazyky ze vzdělávání a zda je v této situaci možné spatřovat nějakou naději do budoucna. Tato epizoda je k dispozici v audiopodobě i ve videu.
V epizodě podcastu zve Jarmila Ptáčková na festival asijské kultury Eastern Tunes, který se koná vždy na začátku července v Mikulášovicích ve Šluknovském výběžku.
Ondřej Klimeš upozorňuje na dokumentární film Čína tě sleduje, který bylo možné vidět letos na festivalu Jeden svět.
Tématu jsme se již dříve věnovali v epizodě podcastu Na okraji propasti. S Ondřejem Klimešem o Ujgurech v totalitní Číně a v psaném rozhovoru s Jarmilou Ptáčkovou Svědkyně mizejícího Tibetu v časopise A / Věda a výzkum 1/2022 (předchůdce A / Magazínu).
Podcast moderuje Jitka Kostelníková // Natočeno ve studiu Karlín OnAir // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21
Text na webu: Jitka Kostelníková, Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jitka Kostelníková (úvodní), Jana Plavec (snímky O. Klimeše), archiv J. Ptáčkové
Přečtěte si také
- PODCAST: S Martinou Ireinovou o ohrožených dialektech a nářečních perlách
- PODCAST: S Jaroslavem Bartíkem o příbězích kamene a dílnách pravěkých horníků
- PODCAST: Analýza digitálních obrazů pohledem Barbary Zitové
- PODCAST: O parazitech, cestách do pralesa i práci v laboratoři s Barborou Pafčo
- PODCAST SPECIÁL: Mladí do vědy! Mají to holky těžší než kluci?
- PODCAST: Peču šutry na 1000 stupňů, říká Jan Batysta o výrobě polovodičů
- PODCAST: O vztazích mezi rostlinami a opylovači s entomologem Robertem Tropkem
- PODCAST: O vánočním folkloru s Matějem Kratochvílem a Jaroslavem Otčenáškem
- PODCAST: Blesky pozemské i nadoblačné přibližuje vědkyně Ivana Kolmašová
- AUDIOČLÁNEK: Bohyně plodnosti v chrámu lásky. Vědkyně hledá přirozenější cestu asistované reprodukce
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.