Zahlavi

PODCAST: Na okraji propasti. S Ondřejem Klimešem o Ujgurech v totalitní Číně

25. 10. 2022

Sinolog Ondřej Klimeš z Orientálního ústavu AV ČR původně zkoumal starověké dějiny civilizací na Hedvábné stezce. Záhy se ale začal zabývat současnou čínskou politikou vůči Ujgurům žijícím v autonomní oblasti Sin ťiangu. Proč se musí na 12 milionů místních obyvatel vzdát své ujgurské identity? Kvůli čemu je Čína posílá do převýchovných táborů, na nucené práce nebo do vězení? Z jakých důvodů mají být Ujguři čínštějští než sami Číňané? A jak na probíhající genocidu reaguje nebo nereaguje demokratický svět? Poslechněte si temný příběh Východního Turkestánu, jak se Sin ťiang také nazývá.

„Pouze zlomku lidí se podaří dostat se za hranice. A pouze malá část z nich se dostane do bezpečného zahraničí. Proč o své zkušenosti nemluví? Trpí traumatem, které je těžké zpracovat. I proto o teroru a újmě nejsou schopni mluvit. A taky se bojí o svou rodinu. Společnost je čínským terorem zdecimovaná,“ říká Ondřej Klimeš.


„Poukazování na ujgurskou identitu, výuka o ujgurské literatuře nebo historii je považována za projev separatismu a podle toho trestána,“ zazní také v podcastu.


Sinolog Ondřej Klimeš s ujgurskými ženami Guelbahar Haitiwaji, Rahima Mahmut a Kalbinur Sidik v Praze v říjnu 2022 u příležitosti jejich přednášky na Právnické fakultě UK. Paní Guelbahar Haitiwaji svou zkušenost z převýchovného tábora vypráví v knize Přežila jsem čínský gulag, která vyšla česky v roce 2021 v Rybka Publishers.

Podcast si poslechněte na Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Apple Podcasts Logo Google Podcasts Logo   Spotify Logo
 
Audio: Jitka Kostelníková
Text: Jitka Kostelníková a Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Kontakt na autorský tým podcastu: kostelnikova@ssc.cas.cz a matuskova@ssc.cas.cz

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce