
Pražští symfonikové pro Akademii věd zahráli díla Šostakoviče a Weinberga
15. 06. 2026
Zaměstnanci Akademie věd ČR si 11. června 2026 v Obecním domě opět vychutnali koncert Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Letos si poslechli díla dvou skladatelů 20. století, Dmitrije Šostakoviče a Mieczysława Weinberga. Hudební večer pro ně instituce každoročně připravuje ve spolupráci s pražskými symfoniky.
„Často mě překvapuje, jak výborné muzikanty najdeme mezi špičkovými vědci. Věřím, že to není náhoda,“ uvedl předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek. Hudebníci i vědci podle něj totiž sdílejí sebekázeň, odhodlání a hluboké nadšení pro svůj obor. V této souvislosti připomněl také někdejší název instituce, Česká akademie věd a umění. Spolu s ním publikum v sále přivítal ředitel symfonického orchestru Daniel Sobotka.

Daniel Sobotka a Radomír Pánek
Pražští symfonikové, které řídil dirigent Case Scaglione, zahráli díla dvou blízkých přátel – Koncert pro trubku B dur op. 94 od Mieczysława Weinberga a Symfonii č. 11 g moll op. 103 „Rok 1905“ od Dmitrije Šostakoviče. Doprovodil je maďarský virtuos na trubku Gábor Boldoczký.
Akce patří do série slavnostních koncertů pro zaměstnance Akademie věd ČR, které organizuje, podobně jako novoroční představení, Středisko společných činností AV ČR.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Bedlivě zaostřete: úlovky do Vědy fotogenické můžete posílat do 6. července
- Akademie věd přináší krajům a regionům nové poznatky i praktická řešení
- Jsem opatrný optimista, říká k AI ekonom a nobelista Philippe Aghion
- Akademie věd otevírá jedinečnou laboratoř tomografie s atomární sondou
- Nová publikace vypráví o osudech pražské vily Lanna a jejích obyvatelích
- Štatl se valí do Prahy, brněnská pracoviště AV ČR se připravují na Veletrh vědy
- Hodnocení v AV ČR je na světové úrovní, říká jeho koordinátor Patrik Španěl
- Požárů v Evropě přibývá. Do roku 2100 se jejich počet zdvojnásobí. Co s tím?
- Čtyři osobnosti s mezinárodním renomé získaly medaile Akademie věd ČR
- Jaké jsou výzvy projektového řízení? Společný postup nabízí platforma JAKNAJAK
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.



















