
Odhaluje se, jak se krvetvorné kmenové buňky vyrovnávají s chronickým zánětem
07. 05. 2026
Tajný život buněk: výzkumný tým vedený Meritxell Alberich Jordà z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR objevil nečekanou ochrannou strategii, kterou krvetvorné kmenové buňky uplatňují při chronickém zánětu. Studie publikovaná v časopise Science Advances ukazuje, že když dlouhodobý zánět naruší funkci kostní dřeně, krvetvorné kmenové buňky opouštějí své obvyklé prostředí a přesouvají se do jiných, dosud přehlížených tkání. Zde úzce spolupracují s regulačními imunitními buňkami, společně tlumí zánětlivou reakci a udržují tvorbu krve. Vědci tak popsali dosud neznámé propojení kmenových buněk s imunitním systémem, které pomáhá objasnit, jak se organismus vyrovnává s narušenou krvetvorbou při chronickém zánětu.
Chronický zánět není jen abstraktní lékařský pojem — pro pacienty často znamená dlouhodobou bolest, omezenou pohyblivost a opakované zánětlivé epizody, které výrazně zasahují do běžného života. Jedním z příkladů je chronická recidivující multifokální osteomyelitida (CRMO), vzácné onemocnění kostí postihující především děti a dospívající. Pacienti trpí opakovanými záněty jedné či více kostí, což vede k hluboké kostní bolesti, otokům, únavě a v těžších případech také k deformacím kostí nebo poruchám růstu.
V současnosti neexistuje kauzální léčba a terapie se soustředí na dlouhodobé tlumení zánětu, nikoli na odstranění jeho příčiny. U chronických zánětlivých stavů navíc může docházet i k poškození kostní dřeně — tkáně odpovědné za tvorbu krevních a imunitních buněk. Jak si však organismus dokáže zachovat tvorbu krevních buněk v situaci, kdy je jeho hlavní krvetvorný systém narušen, zůstávalo dosud nejasné.
Jak se přizpůsobit dlouhodobému zánětu
Výzkumný tým zjistil, že při dlouhodobém zánětlivém zatížení krvetvorné kmenové buňky jednoduše nezanikají ani neselhávají. Místo toho se aktivně přizpůsobují nepříznivým podmínkám. Pokud se prostředí kostní dřeně stane nefunkčním, tyto buňky opouštějí své běžné prostředí a zakládají alternativní místa krvetvorby — proces známý jako extramedulární hematopoéza.
Překvapivě k tomu nedochází pouze v klasických orgánech, jako je slezina. Vědci zjistili, že krvetvorné kmenové buňky se mohou usazovat přímo v dříve poškozené kostní tkáni, kde zůstávají funkční a nadále zajišťují tvorbu krevních buněk. Pro detailní analýzu tohoto procesu využil výzkumný tým experimentální model chronického onemocnění kostí, který věrně napodobuje klíčové rysy lidského onemocnění CRMO a umožňuje sledovat reakce kmenových buněk na dlouhodobý zánět.
„Byli jsme překvapeni, když jsme našli plně funkční krvetvorné kmenové buňky na místech, kde by je nikdo nečekal,“ říká Maria Kuzmina, první autorka studie z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. „Namísto toho, aby podlehly zánětlivému stresu, se dokážou přizpůsobit, mění své chování a aktivně se podílejí na udržení krvetvorby mimo kostní dřeň.“
Biologický záložní plán pro krizové situace
Když kostní dřeň přestane plnit svou klíčovou funkci, krvetvorné kmenové buňky aktivují jakýsi biologický záložní mechanismus. Podobně jako nouzové generátory při výpadku elektřiny se přesouvají do jiných tkání a vytvářejí dočasná „stanoviště“, která umožňují pokračování tvorby krve i za nepříznivých podmínek. V tomto procesu však nejednají samostatně.
V zanícených tkáních úzce spolupracují s regulačními T lymfocyty — imunitními buňkami, jejichž úlohou je udržovat zánětlivou reakci pod kontrolou. Krvetvorné kmenové buňky podporují vznik těchto regulačních T buněk a přispívají tak ke zklidnění lokálního prostředí. Regulační T lymfocyty na oplátku chrání kmenové buňky před zánětlivým poškozením.
„Jde o skutečně vzájemně prospěšné partnerství,“ vysvětluje Maria Kuzmina. „Kmenové buňky podporují vznik regulačních T lymfocytů tlumících zánět a ty tyto buňky následně chrání před vyčerpáním či zničením.“
Nový pohled na roli krvetvorných kmenových buněk
Ačkoli tyto výsledky zatím nevedou přímo k nové léčbě, zásadně zpochybňují dosavadní představy o tom, jak se krvetvorné kmenové buňky chovají při chronických onemocněních. „Krvetvorné kmenové buňky jsou obvykle vnímány především jako ‚továrny‘ na produkci krevních buněk,“ říká Meritxell Alberich‑Jordà, vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu molekulární genetiky AV ČR a korespondenční autorka studie. „Naše práce ale ukazuje, že při chronickém zánětlivém stresu tyto buňky aktivně zasahují do regulace zánětu a pomáhají stabilizovat poškozenou tkáň.“
Studie tak zdůrazňuje význam základního výzkumu a ukazuje na dosud málo prozkoumané propojení mezi imunitním systémem, zánětem a krvetvorbou. „Bez hlubokého porozumění tomu, jak se biologické systémy přizpůsobují nepříznivým podmínkám a dokážou přežít, nelze vyvíjet účinné léčebné strategie,“ uzavírá Alberich‑Jordà. „Tento výzkum vytváří základ pro nové uvažování o tom, jak jsou zánět, imunita a tvorba krve vzájemně propojeny.“
Více informací:
Meritxell Alberich-Jordà (hovoří anglicky)
meritxell.alberichjorda@img.cas.cz
Odkaz na publikaci:
Maria Kuzmina et al., HSPCs and Treg cells cooperate to preserve extramedullary hematopoiesis under chronic inflammation. Sci. Adv. 12, eadv9351 (2026).
DOI:10.1126/sciadv.adv9351
Přečtěte si také
- Rostlinné hormony chrání fotosyntézu přepnutím do „režimu spánku“
- Proměny Evropy po ústupu průmyslu: konference představí věhlasné odborníky
- Veletrh vědy otevírá program: stovky expozic a věda na vlastní kůži
- Za 30 let o dva stupně: české přehrady se oteplují
- Při ražbě pražského metra byl objeven nový druh prvohorního členovce
- Výlet do středověku: Zaniklé vesnice Drahanské vrchoviny znovu ožívají
- NextGen Synergy: mezinárodní konference ke strojovému učení a teorii řízení
- V Polsku se díky českým výpočtům našel železný meteorit o hmotnosti 2,9 kg
- Konference o datech, AI, automatizaci a robotizaci D.A.R. Continuum
- Světově unikátní záznam padající hvězdy díky české technologii
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.