
Mamutí kosti z Moravy pomáhají řešit desítky let starou otázku
25. 08. 2026
Mamutí kosti z Dolních Věstonic, Milovic a Předmostí pomohly objasnit, jak vznikaly jejich velké koncentrace na archeologických nalezištích. Dlouhá léta zůstávalo otázkou, zda se hromadily přirozeně, nebo v tom hrála významnou roli lidská činnost. Na studii publikované v časopise Current Biology se podíleli také vědci z Archeologického ústavu AV ČR, Brno. Do mezinárodního týmu přinesli znalost moravských lokalit a jejich archeologických souvislostí.
Rozsáhlé akumulace mamutích kostí jsou jednou z charakteristických stop života lidí ve střední Evropě v mladém paleolitu. Samotné nálezy kostí však dlouho nedokázaly spolehlivě ukázat, zda jde o místa přirozeného úhynu, druhotně přemístěné pozůstatky, nebo o výsledek opakovaného lovu, zpracování mršin či dalších lidských aktivit. Nová studie spojila archeologickou dokumentaci s analýzou archaické DNA a porovnala nálezy z lidských sídlišť s pozůstatky přirozeně uhynulých zvířat.
Do výzkumu byly zahrnuty tři moravské lokality – Dolní Věstonice I, Milovice I a Předmostí I. Zvláštní význam mají Dolní Věstonice, které patří k nejlépe známým mladopaleolitickým sídlištím v Evropě a jsou po několik generací předmětem výzkumu brněnského Archeologického ústavu. Dlouhodobě vedená dokumentace a péče o archeologické soubory umožnily propojit nově získaná genetická data s konkrétními nálezy. V rámci výzkumu se podařilo lokalitu také znovu otevřít a získat další materiál pro rozsáhlé analýzy, jejichž výsledky se teprve zpracovávají.
„Výsledky této studie ukazují, jak důležité je vracet se ke starším archeologickým souborům s novými metodami. V případě Dolních Věstonic máme k dispozici materiál získávaný a dokumentovaný několika generacemi badatelů. Teprve propojení archeologického kontextu s analýzou archaické DNA nám umožňuje blíže poznat chování lidí i mamutů v době před zhruba 30 tisíci lety,“ říká Martin Novák, vedoucí Centra prehistorické archeologie a výzkumné základny v Dolních Věstonicích z Archeologického ústavu AV ČR, Brno.
Genetika odhalila výrazný rozdíl
Tým analyzoval genomová data 521 mamutů srstnatých z Eurasie a Severní Ameriky, z nichž 448 jedinců bylo sekvenováno nově. Sto mamutů pocházelo z jedenácti velkých akumulací kostí spojených s lidskou činností a datovaných přibližně do období před 30 000 až 20 000 lety. Pro srovnání vědci analyzovali dalších 421 mamutů z míst, kde se jejich pozůstatky nenahromadily v souvislosti s lidskou činností.
Rozdíl mezi oběma skupinami byl výrazný. Mezi mamuty z míst bez souvislosti s lidskou činností převažovali samci – tvořili 66,5 procenta, zatímco samice 33,5 procenta. V akumulacích spojených s lidskými sídlišti byl poměr téměř opačný: 70 procent jedinců tvořily samice a 30 procent samci. Takto odlišné zastoupení pohlaví podle autorů ukazuje, že rozhodující roli při vzniku rozsáhlých akumulací mamutích kostí spojených s pravěkými sídlišti hrála lidská činnost a výběr zvířat, nikoli pouze přírodní procesy.
Genetická data sama nerozliší, zda byl každý mamut uloven, nebo zda lidé využili také přirozeně uhynulá zvířata. Přímý lov mamutů je sice z některých lokalit doložen hroty zbraní v kostech, autoři studie však volí širší formulaci o lidském výběru a využívání zvířat. Převahu samic lze vysvětlovat jejich menší tělesnou velikostí, ale také chováním stád: skupiny samic s mláďaty se mohly krajinou pohybovat pravidelněji a předvídatelněji než samotářští samci.
Staré sbírky přinášejí nové odpovědi
„Rozdílný poměr samců a samic sám o sobě nevysvětluje, jak koncentrace mamutích kostí vznikly. Důležitý je až v kombinaci s archeologickými nálezy a terénní dokumentací. Díky novým metodám se tak můžeme vracet ke starým sbírkám a hledat v nich odpovědi na otázky, které dříve nebylo možné řešit,“ doplňuje Soňa Herčíková z Archeologického ústavu AV ČR, Brno.
Výzkum vznikl v rámci mezinárodního projektu MAMBA (Exploring Mammoth Bone Accumulations in Central Europe), jehož partnerem je Archeologický ústav AV ČR, Brno. Projekt spojuje archeology, genetiky a další specialisty a zaměřuje se na vznik koncentrací mamutích kostí i jejich význam pro společnosti lovců a sběračů ve střední Evropě. Nová studie zároveň ukazuje, proč jsou dlouhodobá péče o sbírky a přesná dokumentace stejně důležité jako moderní laboratorní metody: bez nich by nebylo možné genetický výsledek správně archeologicky interpretovat.
Odkaz na publikaci: Hannah M. Moots et al.: Paleogenomic sex inference of mammoth remains sheds light on the anthropogenic nature of bone accumulations. Current Biology 36 (2026) DOI: 10.1016/j.cub.2026.07.023
Kontakt:
Mgr. Martin Novák, Ph.D.
Archeologický ústav AV ČR, Brno
novak@arub.cz

Výzkum mamutí skládky na lokalitě Dolní Věstonice I v roce 1966.
FOTO: archiv ARÚB
Přečtěte si také
- Antonín Holý 90: vědecký odkaz, který stále mění svět i českou vědu
- Sucho globálně stále více postihuje pěstování pšenice, kvůli tomu roste její cena
- Festival vědy & techniky: Akademie věd letos představí rekordních 14 pracovišť
- Vesmírné cvrlikání má svůj řád. Čeští vědci odhalili, kdy a kde se ozývá
- Popis zvláštních zimních blesků může přispět k prodloužení životnosti větrných elektráren
- Vědci chtějí zachránit kriticky ohrožený sinokvět chrpovitý a obnovit vzácné písečné duny
- Vítejte na vojně! Provede vás jí výstava v Akademii věd
- Šlechta sehrála významnou roli v rozmachu fotografie
- Web Vlny veder nově informuje o tepelném stresu v okresních městech
- Tradiční záhumenky pomáhají ptákům přežít v intenzivní zemědělské krajině
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.