
Vítejte na vojně! Provede vás jí výstava v Akademii věd
14. 08. 2026
Pozor! Pohov! Nová výstava v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR mapuje nejen 136 let vývoje povinné vojenské služby v českých zemích, ale především to, co vojáci základní služby zažívali denně mezi budíčkem a večerkou. Soustředí se na období míru a průvodci je 24 vojáků v nadživotní velikosti. Výstavu připravil Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a bude otevřena do 18. listopadu 2026.
Než odvedenci odešli na vojnu, pořádaly se na jejich počest taneční zábavy, tzv. věnečky. Osobní majetek vojáků se v kasárnách zredukoval na uzamykatelný černý dřevěný kufřík, který si každý musel pořídit sám. Útvary vyjížděly na cvičení do vojenských výcvikových prostorů, kde ještě v padesátých letech 20. století otevíral den trubač. Fakta i zajímavosti 136 let povinné vojenské služby si můžou lidé projít ve výstavní místnosti v budově Akademie věd na Národní 3 v Praze 1.
Výstava Služba vlasti: Každodennost povinné vojenské služby v českých zemích (1868–2004) se záměrně nevěnuje válečným bitvám, ale období míru. Klade si otázku, co povinná vojna pro miliony odvedenců, kteří jí prošli, skutečně znamenala: jak vypadaly vojenský výcvik a stravování, jak vznikalo kamarádství i šikana, jak vojáci udržovali kontakt s domovem nebo čím si krátili volný čas. Právě v této každodennosti se po desetiletí formoval vztah jednotlivce ke státu, armádě i k sobě samému.
„Pro většinu mužů představovala vojna pomyslný přechodový rituál dospělosti – odloučení od domova a vstup do uzavřeného světa s vlastními pravidly, jazykem i denním režimem,“ říká kurátor výstavy Jiří Hlaváček z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.
Vojenská každodennost
Expozice je rozdělena do čtyř historických období – od zavedení všeobecné branné povinnosti v habsburské monarchii roku 1868 až po její zrušení v České republice na konci roku 2004: 1868–1918 (habsburská monarchie), 1918–1948 (první a třetí republika), 1948–1989 (státní socialismus) a 1989–2004 (transformace a profesionalizace armády). Každé z nich představuje šest panelů („vojáků“ v nadživotní velikosti) věnovaných různým aspektům vojenské každodennosti. Návštěvníci tak mohou porovnat, co se na vojně v čase měnilo – a co navzdory všem dějinným zlomům zůstávalo až pozoruhodně stejné.
„Na jednom panelu uvádíme příklady přestupků – typicky nedodržení večerky. Některá hlášení jsou velmi podrobná. Třeba 16. června 1935 voják překročil večerku o 15 hodin z důvodu tance a následného trávení času s tanečnicí,“ popisuje Jiří Hlaváček. Další specifikuje, že voják nejen přišel pozdě, ale ještě byl opilý, neuposlechl rozkaz a vyhrožoval dozorujícímu desátníkovi.
Dvacet čtyři interaktivních „vojáků“
Většina postav vojáků na výstavě je nejen informačními „panely“, ale zároveň průvodci audiovizuálním materiálem. Návštěvníci si můžou leccos poslechnout, podívat se na úryvky filmů či nahlédnout kukátkem do tužeb mladých vojáků.
„Nechtěli jsme návštěvníky zatěžovat dlouhými texty. Výstava je postavena především na obrazovém materiálu. Zároveň k ní existuje katalog, který je určen všem, kteří se do tématu povinné vojenské služby chtějí ponořit hlouběji,“ vysvětluje Jiří Hlaváček.
Výstava je v dvojjazyčném provedení (čeština a angličtina) a je jedním z výstupů pětiletého projektu věnovaného povinné vojenské službě v českých zemích. K vidění je v Galerii Věda a umění každý všední den od 10 do 18 hodin a vstup je zdarma.
Vystavené dokumenty, fotografie a trojrozměrné předměty pocházejí ze sbírek Vojenského historického ústavu Praha, Vojenského ústředního archivu – Vojenského historického archivu, Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, Archivu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Českého rozhlasu, České televize a České tiskové kanceláře. Výstavu doprovázejí zvukové a obrazové záznamy, mapy a infografiky; k dispozici je rovněž kritický katalog v tištěné i online podobě.
Kontakt:
Jiří Hlaváček (kurátor výstavy), hlavacek@usd.cas.cz
Katalog ke stažení https://1url.cz/@sluzbavlasti. Akreditace médií na vernisáž do 1. 9. 2026 na výše uvedený e-mail. Autoři výstavy jsou k dispozici pro rozhovory a komentované prohlídky po předchozí domluvě.
Výstava je výstupem projektu č. DH23P03OVV054 finančně podpořeného Ministerstvem kultury ČR v programu NAKI III, jehož řešitelem je Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. (2023–2027).
Přečtěte si také
- Šlechta sehrála významnou roli v rozmachu fotografie
- Web Vlny veder nově informuje o tepelném stresu v okresních městech
- Tradiční záhumenky pomáhají ptákům přežít v intenzivní zemědělské krajině
- Kořeny rostou jinak, než vědci dosud předpokládali
- Zemětřesení na Kamčatce bylo „slyšet“ až ve výšce 340 kilometrů
- Elektrická pole jako fyzikální přepínač proteinů: vědci shrnují průlomový výzkum
- Invazní druhy ohrožují globální Jih výrazně více, než se dosud předpokládalo
- Prašnost v Evropě roste, potvrzuje studie v časopisu Nature
- Vědci chtějí zastavit vymírání dvou drobných rybek
- Ptačí geny nebyly ztracené. Vědci odhalili skrytou kapitolu evoluce genomu
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.