
Kongres bohemistiky přivede do Prahy odborníky z celého světa
17. 06. 2026
Na VII. kongres světové bohemistiky, který pořádá Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR, přijedou do Prahy odborníci z pětadvaceti zemí světa, včetně Japonska, Dánska nebo Velké Británie. Od 29. června do 3. července 2026 budou diskutovat o tom, co spojuje český jazyk, literaturu a kulturu s okolním světem, jak dnes fungují jazykové a kulturní hranice a jak se proměňují vlivem nových médií.
Tématem letošního VII. kongresu světové bohemistiky jsou „Literatura a jazyk(y) v dialogu“. Bohemistika se už dávno nezabývá českým jazykem a literaturou pouze v jejich národním rámci, stále více se soustředí na jejich mezinárodní souvislosti, kulturní transfery a na to, jak české kulturní dědictví funguje v širším evropském i světovém kontextu. Významným tématem tak budou kromě specifik českých literárních děl, jejich jazyka a života v globálních souvislostech také různé podoby transkulturality, role hranic – skutečných i symbolických – nebo širší pohled na jazykovou a literární mapu českých zemí včetně literatury menšin.
Kongres otevře i otázky, které přesahují akademickou sféru. Účastníci budou diskutovat o vztahu literatury, obrazu a zvuku v současné kultuře či o roli literatury při utváření kulturní paměti v době rychlého rozvoje digitálních médií. „Kromě takřka dvou stovek příspěvků, řady diskusí a doktorandského workshopu nabídne VII. kongres světové bohemistiky také atraktivní doprovodný program. Pro veřejnost bude přístupná třeba debata o významu díla Václava Havla pro společnosti, které se vyrovnávají s autoritářskými režimy, nebo večer s jednou z nejuznávanějších současných britských spisovatelek Helen Oyeyemi, jejíž poslední román je i příběhem o Praze a Česku,“ dodává Petr Šámal, ředitel Ústavu pro českou literaturu AV ČR.
Ke kongresu vychází i publikace Bohemistik(y). Eseje a rozhovory o oboru ve světě 21. století, která zachycuje zkušenosti badatelů, vyučujících, překladatelů, diplomatů a dalších osobností světové bohemistiky. Kniha představuje obor, jeho nové cesty i úskalí ve světových souvislostech v době, kdy geopolitické změny, globalizace i technologický vývoj negativně dopadají na slavistiku i humanitní obory obecně a nabízí ve svém závěru soubor doporučení pro posílení bohemistiky ve světě.
Veškeré informace včetně programu: www.bohemistickykongres.cz
Hlavní řečníci:
- Galin Tihanov (Queen Mary University of London)
- Lenka Řezníková (Filosofický ústav Akademie věd ČR)
- Irina Wutsdorff (Universität Münster)
- Neil Bermel (University of Sheffield)
Kongres pořádá Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., společně s Filozofickými fakultami Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity, Ústavem pro jazyk český AV ČR, v. v. i., a Ústavem slovenskej literatúry SAV, v. v. i.
Na přípravě Kongresu spolupracují Akademie věd ČR, Česká centra, Knihovna Václava Havla, Národní knihovna ČR, Památník národního písemnictví — Muzeum literatury, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy a festival Šrámkova Sobotka.
Hlavním mediálním partnerem je Česká televize, dalšími partnery jsou Deník N, Host a Tvar.
Kongres je realizován s finanční podporou Akademie věd České republiky, v rámci programů Strategie AV21 „Anatomie evropské společnosti“ a „Umělá inteligence pro vědu a společnost“, a s finanční podporou hl. m. Prahy a Ministerstva kultury České republiky.
Kontakt:
Lenka Patoková
Ústav pro českou literaturu AV ČR
patokova@ucl.cas.cz
+420 728 889 273
Přečtěte si také
- Candáti se po nočním lovu se vracejí domů s překvapivou přesností
- Nová technologie inovuje vývoj aptamerů, syntetických alternativ protilátek
- Orchideje, které dobývají svět. Tajemství jejich invazního úspěchu odhaleno
- Kaprálová se před 80 lety stala členkou České akademie věd a umění in memoriam
- Kočky divoké nosí GPS obojky. Vědci sledují návrat vzácné šelmy
- BIOCEV slaví 10 let. Pomáhá s vývojem nových léků i vzděláváním studentů
- Férovým leadershipem ke kvalitní vědě
- Klíčové přístroje pro novou kosmickou misi ESA budou vyvíjet čeští vědci
- Viry proti bakteriím. Vědci hledají šetrnější ochranu rajčat
- Český vědec předal Národnímu muzeu unikátní sbírku 780 savců z Nové Guineje.
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.
