
Candáti se po nočním lovu se vracejí domů s překvapivou přesností
18. 06. 2026
Candáti mají své oblíbené noční loviště, kam putují denně několik hodin na vzdálenost až čtyř kilometrů. Před rozedněním se pak cíleně vracejí na stejné místo. Tyto pozoruhodné navigační schopnosti candáta obecného v jeho přirozeném prostředí popsali v nové studii vědci z Biologického centra Akademie věd ČR. Pomocí nejmodernějších sledovacích metod ukázali, že tento sladkovodní predátor se dokáže i za tmy a nízké viditelnosti opakovaně s vysokou přesností vracet na známé denní odpočinkové místo.
Candát obecný patří mezi běžné dravé ryby našich vod, jeho prostorové chování v přirozeném prostředí však zůstávalo jen málo prozkoumané. Navigační schopnosti ryb se dosud detailně studovaly především v laboratorních podmínkách nebo u mořských migrujících druhů, jako jsou lososi či úhoři. Nová studie vědců z Biologického centra AV ČR právě publikovaná v odborném časopise iScience však ukazuje, že i candáti mohou mít mnohem vyspělejší orientační schopnosti, než se dosud předpokládalo.
Výzkum probíhal v údolní nádrži Římov na Českobudějovicku, kde vědci několik měsíců sledovali pohyb dospělých candátů pomocí vysokorozlišovací akustické telemetrie. Tato metoda umožňuje zaznamenávat polohu ryb v krátkých časových intervalech a detailně rekonstruovat jejich pohybové trasy.
Sledovaní jedinci po několik měsíců odpočívali přes den na jednom stabilním místě. Za soumraku se vydávali na noční lovecké výpravy, které vedly do míst vzdálených stovky metrů až několik kilometrů. Nejzajímavější bylo chování ryb během návratu. Candáti často namířili k odpočinkovému místu již na začátku návratové trasy, a to i ze vzdálených částí nádrže. Jejich trasy byly poměrně přímé a efektivní, vedly jak podél břehů, tak volnou vodou. Data navíc ukázala, že jeden ze sledovaných jedinců opustil hlavní odpočinkové místo na více než měsíc, ale poté se k němu znovu s vysokou přesností vrátil.
„Překvapilo nás, že candáti dokázali zahájit návrat správným směrem i ze vzdálených částí nádrže a často za nízké světelné intenzity. To naznačuje, že jejich pohyb není náhodný, ale že si v prostředí uchovávají informaci o důležitých místech,“ říká Milan Říha z Biologického centra AV ČR.
Výsledky naznačují, že candáti mohou při pohybu v nádrži využívat prostorovou paměť a cílenou orientaci. Přesný mechanismus však zatím není známý. V úvahu připadá kombinace různých smyslových informací, například kompasová orientace, paměť různých struktur prostředí, hloubky, zvuku nebo dalších orientačních podnětů.
Podle autorů výsledky otevírají nové otázky o tom, jak ryby v přirozeném prostředí vnímají prostor, jak si pamatují důležitá místa a jaké informace využívají při návratu. Navazující výzkum navíc naznačuje, že candát nemusí být jediným sladkovodním druhem s takto vyspělými orientačními schopnostmi.
Popis animace: Pohyb jednoho candáta obecného v nádrži Římov během několika dní (1. – 6.7.2017). Přes den se zdržoval na stabilním odpočinkovém místě, v noci podnikal výpravy po nádrži a před rozedněním se opakovaně vracel zpět.
Kontakt:
Mgr. Milan Říha, Ph.D., Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR, tel. 387 775 855, e-mail: milan.riha@hbu.cas.cz
Mgr. Daniela Procházková, PR manažerka, Biologické centrum AV ČR, tel. 387 775 064, 778 468 552, e-mail: daniela.prochazkova@bc.cas.cz
Odkaz na studii:
Říha M., Rabaneda-Bueno R., Jarić I., Prchalová M., Blabolil P., Šmejkal M., Jůza T., Tušer M., Kubečka J., Peterka J. Daily nocturnal homing reveals goal-directed navigation in a wild teleost. iScience. 10.1016/j.isci.2026.116364
Candát obecný. FOTO: Jiří Peterka
Přečtěte si také
- Kongres bohemistiky přivede do Prahy odborníky z celého světa
- Nová technologie inovuje vývoj aptamerů, syntetických alternativ protilátek
- Orchideje, které dobývají svět. Tajemství jejich invazního úspěchu odhaleno
- Kaprálová se před 80 lety stala členkou České akademie věd a umění in memoriam
- Kočky divoké nosí GPS obojky. Vědci sledují návrat vzácné šelmy
- BIOCEV slaví 10 let. Pomáhá s vývojem nových léků i vzděláváním studentů
- Férovým leadershipem ke kvalitní vědě
- Klíčové přístroje pro novou kosmickou misi ESA budou vyvíjet čeští vědci
- Viry proti bakteriím. Vědci hledají šetrnější ochranu rajčat
- Český vědec předal Národnímu muzeu unikátní sbírku 780 savců z Nové Guineje.
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.