Český výzkum v oblasti termojaderné fúze ocenili v Americe
04. 10. 2019
Ústav fyziky plazmatu Akademie věd ČR patří ke špičkovým pracovištím v oblasti vývoje nového zdroje energie na zařízeních tokamak. Nyní jeho výzkum ocenili i vědci z prestižního Massachusettského technologického institutu (MIT) ve Spojených státech.
Čeští vědci spolupracují s těmi americkými již delší dobu, nyní se však jejich práci dostalo i veřejného uznání. V rámci oficiální návštěvy, které se zúčastnili i zástupci české vlády, ředitel pracoviště Radomír Pánek představil plány na nový, velmi výkonný tokamak COMPASS-U, v kterém se za přítomnosti silného magnetického pole bude vytvářet plazma o teplotách desítek miliónů stupňů Celsia. Ústav získal na jeho stavbu podporu z evropských fondů ve výši 800 milionů korun a dokončen by měl být v roce 2022.
Dále se mluvilo také o možnosti vybudovat v Praze evropské experimentální centrum. Pokud se ho podaří uskutečnit, umožňovalo by vzdálený přístup k evropsko-japonskému tokamaku. Ten bude v brzké době spuštěn v japonském Naka.
Na návštěvě v MIT
Energie budoucnosti?
„Spolupráce s MIT je velmi dobrá a perspektivní a nyní jednáme o dalším rozšíření v oblasti fúzního výzkumu,“ říká ředitel Ústavu fyziky plazmatu Radomír Pánek, jehož „partnerem“ v MIT je Plasma Science and Fusion Center. To také provozuje tokamak Alcator C-Mod. Výhoda energie z tokamaků spočívá v jejich bezemisním a vysoce efektivním provozu, jsou považovány za energii budoucnosti. Češi se podílejí také na největším mezinárodním výzkumném projektu na světě, stavbě monumentálního tokamaku ITER ve Francii.
„Musíme se umět pochválit. Na své návštěvě v MIT jsem se dozvěděl, že Češi jsou v oblasti fúzního výzkumu na světové špičce,“ řekl premiér Andrej Babiš. Návštěvy v MIT se kromě premiéra zúčastnil i místopředseda vlády a ministr průmyslu Karel Havlíček a ministr životního prostředí Richard Brabec.
Na titulní fotografii ředitel Ústavu fyziky plazmatu Radomír Pánek na návštěvě v USA, vlevo od něj premiér Andrej Babiš
Připravila: Lucie Krůsová, Ústav fyziky plazmatu AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Přečtěte si také
- Kvantová fyzika, pro mnohé teorie divnosti, slaví 100 let
- Když má láska jméno cold spray. S Janem Čížkem o týmu se světovými výsledky
- Vítr v roli uklízeče aneb Jak vyfoukat špínu z našich měst
- Když má kov pamatováka aneb Češi na špici ve výzkumu slitin s tvarovou pamětí
- Pomohou kvantové počítače překonat hranice současné výpočetní technologie?
- Ochočené světlo: Nové mikroskopy proniknou do dříve netušených hloubek
- Deformace silou magnetu. Unikátní spektroskopie odhalila vlastnosti slitiny
- Revoluční metoda českých vědců odhaluje strukturu chromozomu
- Další úspěšný krok na cestě k termojaderné fúzi, hlásí američtí vědci
- Strážci přesné sekundy. Jak se měří, uchovává a sdílí čas?
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.