
Bedlivě zaostřete: úlovky do Vědy fotogenické můžete posílat do 6. července
15. 06. 2026
Zaměstnanci Akademie věd ČR mají stále šanci ulovit nejlepší vědecký snímek roku. Termín pro přihlašování do 13. ročníku soutěže Věda fotogenická je 6. července 2026. Na oceněné čekají například poukázky do Foto Škoda v hodnotách až 5 000 korun a předplatné časopisu Živa.
Věda fotogenická nabízí objektivem fotoaparátů pohled do laboratoří, badatelen, výzkumů i každodenní práce nejen vědců a vědkyň, ale i dalších zaměstnanců z pracovišť Akademie věd ČR.
Hlavní kategorie Věda fotogenická patří tradičně snímkům s vědeckou tematikou. „Soutěžící zachycují objekty a děje vědeckého poznávání – od detailů mikroskopických struktur přes experimenty, přístrojové vybavení a přírodní jevy až po různé náměty ze společenskovědních oborů,“ vysvětluje Zuzana Všetečková ze Střediska společných činností AV ČR, které Vědu fotogenickou organizuje.
„Při vyhodnocování sledujeme nejen obsahovou hodnotu snímků, ale také vizuální a estetickou kvalitu – tedy schopnost přiblížit vědu jako vizuálně působivý svět,“ zdůrazňuje Soňa Ehlerová z Akademické rady AV ČR, členka poroty.
Ve vedlejší kategorii Vědci v akci mají soutěžící ukázat vědu jako živý proces, který se odehrává v laboratořích, terénu i při každodenních činnostech spojených s výzkumem. Fotografie můžou zachycovat soustředění, spolupráci, pohyb i nečekané momenty.
Přihlásit lze až šest fotografií. Odborná porota vybere nejlepší snímky do semifinále, z něhož vzejdou fotografie pro kalendář Akademie věd ČR a pro výstavu. Cenu získají i nejlepší snímky za každou vědní oblast. Na oceněné čekají poukázky do Foto Škoda v hodnotách až 5 000 Kč a předplatné časopisu Živa. Do soutěže se hlasováním na Facebooku Akademie věd zapojí také veřejnost.
Inspirovat může i náhoda
Hlubokomořský predátor se sápe po prchající kořisti – každou chvíli ji pohltí… Zdánlivě dramatická fotografie s mystickým názvem Anglermoss, která se stala vítězem posledního ročníku Vědy fotogenické, ale zachycuje mnohem méně děsivý příběh. Její autor Tomáš Figura z Botanického ústavu AV ČR vysvětluje, že k jejímu vzniku přispěla náhoda – a také drobnější nehoda, kdy se pylové zrno vetřelo, kam nemělo.

Vítězná fotografie loňského ročníku Vědy fotogenické s názvem Anglermoss
„Na terčíku, kam vzorky umisťuji, zůstává místo, které je škoda nevyužít. Obvykle tak na něj přidám i něco, co by mohlo být hezké,“ říká Tomáš Figura. Dodává, že fotografie zobrazuje štět s tobolkou mechu: „Jelikož rostl ve skleníku jako plevel, ‚cvrnknul‘ mě do nosu. A pěkný je také pyl slézu.“
A právě tady zapracovala náhoda: „Prašník slézu jsem sebral i s mechem, pomíchaly se mi v ruce a sléz se dostal k mechu jako jakýsi ‚bordel‘. Tobolka mechu byla otevřená, a tak vypadala jako chřtán podmořského predátora ďasa mořského, anglicky angler, který se chystá ulovit svou kořist. Tou je pyl slézu.“
Celý rozhovor s Tomášem Figurou si přečtěte v sekci A / Z Akademie – Pylový vetřelec a predátor. Snímek vznikl náhodou, říká vítěz Vědy fotogenické.
Registrovat se do soutěže můžete zde.
|
Rozmanitý svět v Akademii věd Vítězné fotografie z loňského ročníku si prohlédněte v článku Mechorost jako predátor? Věda fotogenická ukazuje krásu vědy i její humor |
Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Tomáš Figura, Botanický ústav AV ČR
Přečtěte si také
- Pražští symfonikové pro Akademii věd zahráli díla Šostakoviče a Weinberga
- Jubilejní 10. ročník Veletrhu vědy přilákal desetitisíce návštěvníků
- Akademie věd přináší krajům a regionům nové poznatky i praktická řešení
- Ve čtvrtek začíná Veletrh vědy, jubilejní ročník nabízí více než stovku expozic
- Jsem opatrný optimista, říká k AI ekonom a nobelista Philippe Aghion
- Akademie věd otevírá jedinečnou laboratoř tomografie s atomární sondou
- Nová publikace vypráví o osudech pražské vily Lanna a jejích obyvatelích
- Štatl se valí do Prahy, brněnská pracoviště AV ČR se připravují na Veletrh vědy
- Hodnocení v AV ČR je na světové úrovní, říká jeho koordinátor Patrik Španěl
- Jaké jsou výzvy projektového řízení? Společný postup nabízí platforma JAKNAJAK
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.
