Zahlavi

Zemřel Pavel Jungwirth, významný fyzikální chemik a osobnost české vědy

27. 07. 2026

Ve čtvrtek 23. července 2026 tragicky zahynul Pavel Jungwirth, výrazná osobnost světové chemie, mezinárodně uznávaný vědec, vynikající pedagog a popularizátor vědy. Dlouholetý pracovník Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a bývalý předseda Učené společnosti ČR odešel ve věku 60 let.

Pavel Jungwirth se narodil 20. května 1966 v Praze v rodině známého fyzika Karla Jungwirtha. Vystudoval fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, doktorské studium absolvoval v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR pod vedením Rudolfa Zahradníka, který ho řadil ke svým nejlepším žákům. Po získání doktorátu působil na řadě prestižních zahraničních pracovišť, například na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, Kalifornské univerzitě v Irvine nebo na Tamperské univerzitě.

Změnil pohled na molekulární svět
Ve svém výzkumném týmu v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR se Pavel Jungwirth věnoval studiu chování iontů, molekul vody a biomolekul v kapalném prostředí. Přestože šlo o otázky základního výzkumu, odpovědi na ně mají zásadní přesah do biologie, medicíny, chemického průmyslu i vývoje nových léčiv.

Se svým týmem využíval pokročilé molekulové simulace na superpočítačích, které umožňují sledovat děje na úrovni jednotlivých atomů. Výsledky jeho práce se týkaly tak různorodých jevů, jako jsou vznik světelného smogu nad velkoměsty, mechanismus fungování lidského sluchu nebo způsob, jakým malé molekuly procházejí biologickými membránami.

Pavel Jungwirth
Pavel Jungwirth dlouhodobě působil na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Často si kladl zdánlivě jednoduché či banální otázky – proč vybuchuje sodík při kontaktu s vodou, proč je těžká voda sladká nebo co se děje při přechodu látky do kovového stavu. Odpovědi na ně vedly k hlubokému pochopení klíčových fyzikálně-chemických pochodů v přírodě a v roce 2021 vyústily mimo jiné v unikátní přípravu tzv. „kovové vody“.

Mimořádný pedagog i bojovník proti dezinformacím
Pavel Jungwirth byl autorem stovek vědeckých publikací a držitelem mnoha domácích i mezinárodních ocenění, mezi něž patří Cena Royal Society of Chemistry, Humboldtova cena nebo Cena Nadace Neuron. V letošním roce byl zvolen zahraničním členem Mohučské Akademie věd a umění a v letech 2020 až 2022 předsedal Učené společnosti ČR.

Vedle vědecké práce byl také mimořádně oblíbeným učitelem, mentorem a aktivním popularizátorem vědy. Pravidelně vystupoval v médiích, kde poukazoval na význam vědeckého poznání pro rozhodování společnosti a důrazně, přitom však s nadhledem a vtipem, vystupoval proti pseudovědě a dezinformacím.

„S Pavlem Jungwirthem ztrácí česká věda nejtalentovanějšího chemika své generace, výjimečného vědce, učitele a inspirátora, jeho rodina ztrácí skvělého otce a dědečka a my všichni nenahraditelného přítele a kolegu,“ uvedl ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka.

Připomeňte si: S Pavlem Jungwirthem jsme natočili podcast, rozhovor s ním vyšel také v časopise A / Magazín.

Text: Viktor Černoch, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy ÚOCHB AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce