
Zpráva ombudsmanky AV ČR: řeší první podněty, rozšiřuje spolupráci s pracovišti
06. 03. 2026
Loňské září se Dana Plavcová stala historicky první ombudsmankou Akademie věd ČR. Její úlohou je posilovat kulturu vzájemného respektu a odpovědnosti, aby instituce mohla co nejlépe naplňovat své poslání. Řeší konkrétní situace, které se týkají nežádoucího chování, a zároveň spoluvytváří preventivní opatření. Nyní ombudsmanka AV ČR zveřejnila první roční zprávu, v níž shrnuje své dosavadní aktivity. Co v ní najdeme?
Zpráva ombudsmanky Akademie věd ČR se vztahuje k období od 15. září 2025, kdy na pozici nastoupila, do konce kalendářního roku. Za tuto dobu přijala 13 podnětů, přičemž 12 z nich se podařilo v daném roce uzavřít.
„Nejčastěji se na mě obraceli výzkumníci a výzkumnice, následovaní pracujícími v administrativě,“ vysvětluje Dana Plavcová s tím, že případy se nejčastěji týkaly konfliktů na pracovišti či diskriminace. „Ne ve všech případech se neetické chování potvrdilo.“
Jak sama zdůrazňuje, jejím prvním úkolem bylo ale především nastavit celý systém a zajistit, aby se zaměstnankyně a zaměstnanci Akademie věd ČR dozvěděli, že se na ni mohou kdykoli obracet.
„Připravila jsem informace na web Akademie věd a oslovila vedení pracovišť, aby je s kolegyněmi a kolegy sdíleli,“ podotýká. Své plány představila také na setkání Akademické rady AV ČR s řediteli a předsedy rad pracovišť a zajistila, aby o existenci úřadu věděli i stážisté programu Otevřená věda AV ČR.
Ombudsosoby z pracovišť společně posilují kulturu respektu
Dana Plavcová spolupracuje také s ombudsosobami na pracovištích AV ČR. „Chyběly ucelené informace, které ústavy tuto pozici zavedly a kdo ji vykonává. Nejdříve jsem proto kontaktovala všechna pracoviště.“ V únoru 2026 se uskutečnilo první setkání ombudsosob Akademie věd ČR, na němž diskutovalo 24 kolegyň a kolegů z 20 ústavů.

Setkání ombudsosob Akademie věd ČR se uskutečnilo v únoru 2026.
„Setkání bylo obohacující. Přivítali jsme i nové ombudsmanské kolegyně a kolegy. Těší mě, že stále více pracovišť zavádí opatření pro větší ochranu pracovníků před neetickým chováním a vytvářejí bezpečné a spravedlivé pracovní prostředí,“ vyzdvihuje Dana Plavcová s tím, že půjde o pravidelnou akci. A jak uzavírá, v kontaktu je také s ombudsosobami například z univerzit nebo firem. „Účastním se setkání ombudsosob z Prahy a okolí a jsem i přidruženou členkou Školské ombudsmanské platformy. Věřím, že propojování a sdílení zkušeností nám pomůže, aby kolegyně a kolegové z ústavů měli co možná nejvíce respektující pracovní zázemí.“
Více o agendě ombudsmanky se dočtete také v rozhovoru:
Ombudsmanka Dana Plavcová: Za kulturu na pracovišti jsme zodpovědní všichni
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Akademie věd ČR
Přečtěte si také
- Akademie věd a Univerzita obrany spojily síly k posílení bezpečnosti Česka
- Vylepšené EKG i superlasery v průmyslu. Akademie věd přináší konkrétní výsledky
- Akademie věd ČR založí akciovou společnost s cílem propojit vědce s investory
- Jak nápady proměnit v granty? Vědcům pomůže ERC inkubátor, říká Luděk Brož
- Akademie věd získala unikátní aparaturu, posílí roli Česka ve výzkumu materiálů
- Nečekejme, až přijde rok 2213. Jak podpořit větší zastoupení žen ve vědě?
- Osm publikací Nakladatelství Academia uspělo v soutěži Slovník roku
- Jak komunikovat vědu v době dezinformací? Odpovědi hledala konference 360°
- Jazyková poradna, nářečí i dějiny. Ústav pro jazyk český funguje osm dekád
- Radomír Pánek a Pavel Baran z Akademie věd ČR se stali členy RVVI
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.
