
Radomír Pánek a Pavel Baran z Akademie věd ČR se stali členy RVVI
05. 02. 2026
Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek a předseda Vědecké rady AV ČR Pavel Baran, čelné osobnosti naší instituce, se stali členy Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Stalo se tak na základě usnesení vlády z 26. ledna 2026.
Radomír Pánek a Pavel Baran se stali členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace stali na základě usnesení vlády z 26. ledna 2026. Radomír Pánek byl navíc 30. ledna 2026 na prvním letošním zasedání Rady v tajné volbě zvolen místopředsedou Rady, pozice prvního místopředsedy zůstává prozatím neobsazena.
„V minulém týdnu jsem byl společně s Pavlem Baranem jmenován členem Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, která nyní prochází personální obměnou, a byl jsem rovněž zvolen jejím místopředsedou. Velmi si toho vážím a vnímám to jako příležitost zapojit se do otevřené diskuse o dalším směřování české vědy a výzkumu a přispět k hledání společných řešení,“ zdůraznil Radomír Pánek.
„Chci, aby Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace měla silnou pozici, aby měla drive a byla opravdu vlivná. Dosáhnout toho může, protože ji tvoří respektované osobnosti z Akademie věd, školství a podnikatelského sektoru,“ řekl předseda Rady Karel Havlíček.
Karel Havlíček účastníky podrobně seznámil také s prioritami a příležitostmi pro českou vědu, výzkum a inovace, které přináší vládní programové prohlášení.
Během jednání uctili radní i minutou ticha památku zesnulého Jiřího Witzanyho, emeritního rektora Českého vysokého učení technického v Praze, který v radě působil v letech 2016–2020.
Radní dále mimo jiné schválili protokoly z projednání výsledků hodnocení výzkumných organizací s Ministerstvem dopravy a Ministerstvem práce a sociálních věcí, jakož i zprávu o své činnosti za rok 2025, kterou předloží vládě.
Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Úřadu vlády ČR
Foto: Úřad vlády ČR
Přečtěte si také
- Spermie, software, peptidy či imunita. Akademie bodovala v soutěži Česká hlava
- Akademie věd podpořila ambiciózní výzkumy devíti osobností
- Akademie věd uspěla v soutěžích EXPRO a JUNIOR STAR, získala 19 z 51 grantů
- Karlovarsko je domovem lidí z mnoha zemí, říká Petr Bednařík z Akademie věd
- Prezident propůjčil bývalé předsedkyni AV ČR Heleně Illnerové Řád bílého lva
- Na B-Festu Akademie věd zazněl sborový zpěv, rebetiko, rock i punk
- Prohlášení Akademie věd České republiky k roli České televize a Českého rozhlasu
- JAKNAJAK: sdílení zkušeností v Akademii věd pomáhá při realizaci projektů
- Akademie věd ČR udělila ceny deseti mimořádným badatelům a popularizátorům
- Archeolog Daniel Pilař z AV ČR získal Cenu vlády nadanému studentovi
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Heyrovského ústav AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.