Zahlavi

Jak se stát na rok vědcem. Otevřená věda nabízí nejvíce stáží ve své historii

08. 11. 2021

Studentům středních škol se opět otevírá jedinečná možnost. Mohou být po dobu dvanácti měsíců právoplatnými členy výzkumných týmů a stát po boku špičkových badatelů ve chvílích jejich vědeckých průlomů. Akademie věd pro zájemce dlouhodobých stáží letošního projektu Otevřená věda připravila nejvyšší počet témat v dosavadní historii.

Zájem o vědu, výzkum a pokrok, čirá zvědavost, nebo jen touha být při tom. Motivace zájemců o odborné stáže se různí, ale stejně tak se různí nabídka jednotlivých badatelských programů, ze kterých si letos mohou nadaní studenti vybírat. Projekt Otevřená věda letos pro zájemce otevírá na 122 stáží. 

Každý si najde svůj obor vědeckého zájmu
Spektrum vypsaných stáží je široké a zahrnuje obory přírodovědného i humanitního zaměření. Například pod vedením Zuzany Münzbergové z Botanického ústavu AV ČR mohou studenti dlouhodobě zkoumat podstatu a formy důležitých interakcí, které probíhají mezi rostlinami a jejich půdním podkladem. „Cílem našich výzkumů je pochopit, jak rostliny interagují se svým půdním prostředím a jak rostlinami způsobené změny půdního prostředí zpětně ovlivňují chování rostlin. V rámci výzkumu se student zapojí do některého z našich projektů na toto téma a v rámci něho se bude podílet na sběru, analýze a interpretaci získaných dat…“ shrnuje botanička svůj výzkum, který je také tématem stáže.

Barbara Líznerová z Ústavu dějin umění AV ČR
Barbara Líznerová z Ústavu dějin umění AV ČR

O zcela jiný styl práce i zaměření jde ve výzkumu dopadů nových technologií na současnou morálku. Kam nás zavede používání umělé inteligence? Čím přispíváme průzkumnými snahami a dobýváním vesmíru a jak výrazně mohou inovace ovlivňovat naše dnešní i budoucí životy? Na taková téma se soustředí Juraj Hvorecký z Filosofického ústavu AV ČR. Studenti se zájmem o tuto problematiku se budou pravidelně setkávat v diskuzích a nad interpretací materiálů a společně hledat východiska a odpovědi na etické výzvy, které můžeme od technologií v následujících letech až desetiletích očekávat.

Zájem roste rok od roka
Zájem ze strany studentů o stáže projektu Otevřená věda každoročně stoupá a nejinak tomu bylo i minulý rok, pandemii navzdory. Během předchozím ročníku se na řešení vědeckých problémů chtělo podílet více než sedm stovek studentů. Organizátoři obdrželi celkem přes 1700 přihlášek. Velké pozornosti se také těšily například obory lékařské vědy a biomedicíny. Poptávka ale byla vyšší také u humanitních disciplín – třeba u filozofie, sociologie anebo historie. Tento trend stoupajícího zájmu se snaží nadcházející ročník zohlednit a ve spolupráci s vědkyněmi a vědci AV ČR letos organizátoři nabídku rozšířili i v těchto žádaných oborech.

Spojení zkušeností a mladého elánu
Primárním cílem projektu je začleňovat mladé a do bádání nadšené studenty středních škol do prostředí výzkumných institucí a poodhalit jim, jak vypadá skutečná denní práce vědců. Navíc, díky tomu, že na jednotlivých úkolech spolupracují až tři stážisté, projekt posiluje ve výzkumu tolik potřebného týmového ducha.

Stanislav Valtera z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR
Stanislav Valtera z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR

Tento vztah ale není zdaleka tak jednostranný, jak by se na první pohled mohlo zdát. „Spolupráce se studenty je pro obě strany přínosná – studenti si odnesou cenné zkušenosti a zjistí, zda je obor baví. Nám přinášejí určitou zpětnou vazbu k práci a samozřejmě jde o vítanou pomoc,“ poznamenává ambasadorka letošní kampaně Barbara Líznerová z Ústavu dějin umění AV ČR.

Spolupráci s mladými a nadanými lidmi si pochvaluje také vědec z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR a absolvent Otevřené vědy Stanislav Valtera. „Je to ideální způsob, jak získat do týmu nadšeného středoškoláka, který vás obohatí svěžím pohledem na věc,“ odpovídá na dotaz, zdali by měla být spolupráce se studenty přirozenou součástí vědecké práce. Sám to ví nejlépe. Jak podotýká, absolvování dlouhodobé stáže v jednom z minulých ročníků projektu mu umožnilo získat výrazný náskok před vrstevníky a přineslo mnoho zkušeností, které zúročil už během studia na vysoké škole.

Pootevřená cesta k úspěšné vědecké dráze
Co musejí udělat studenti, kteří se chtějí přímo podílet na práci výzkumníků a mají o nadcházející ročník zájem? Vstupní branou k jejich vědecké kariéře je web Otevřené vědy. Zde je možné si vybrat obor zájmu, výzkumný ústav a téma a do 30. listopadu se přihlásit. O přijetí rozhoduje především pečlivě připravený motivační dopis a reference, které uchazeč připojí ke své přihlášce. Do konce roku si samotní výzkumníci vyberou ty nejnadanější z adeptů a ti se pak od ledna příštího roku stanou na dvanáct měsíců součástí jejich týmu. Více informací o projektu najdete také na profilech projektu Otevřená věda na sociálních sítích.

O své přímé zkušenosti s projektem se s námi ambasadoři podělili také v rozhovoru, který najdete v Akademickém bulletinu 8–9/2021.

AB 2021/08
8–9/2021 (verze k listování)
8–9/2021 (verze ke stažení) 

Text: Jan Hanáček, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Otevřená věda, Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie označené (CC) jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce