
A / Magazín: O jedech, blescích na Jupiteru i broukovi, co mění dějiny
02. 07. 2026
Našly se ve sněhu na vrcholu Mount Everestu i v hlubinách Mariánského příkopu. Pijeme je spolu s vodou a prší na nás s deštěm. A protože jsou v podstatě nerozložitelné, v přírodě se hromadí. Jinými slovy: každý miligram věčných chemikálií, který kdy na Zemi vznikl, stále cirkuluje kdesi v ekosystému a dennodenně přibývají další. Takzvané PFAS vymyslel a vyrábí člověk, ale pozoruhodné koktejly jedovatých látek produkují i mnozí živočichové. Obyčejné včely jsou toho důkazem. Co se děje, když nás bodne, a jaké toxiny rozpoutají kaskádu bolesti, pálení a svědění? Nejnovějšímu A / Magazínu vévodí jedy.

2/2026 (verze k listování)
2/2026 (verze ke stažení)
Hlavní téma se dělí do několika článků:
S jedy na věčné časy (str. 18–25) PFAS. Toxické látky, které se pod zkratkou skrývají, kolují v krvi každého z nás. Dokonce i v žilách nenarozených dětí. A důvod? Naše láska k nepřilnavým pánvím, pečicím papírům nebo nepromokavému oblečení.
Vítejte ve světě toxinů (str. 26–29) Která látka je nejjedovatější na naší planetě? Jakými důmyslnými zbraněmi bojují zvířata či rostliny a jak jejich arzenál zneužil člověk?
Chemická zbraň v žihadle (str. 30–35) Zabíjí, ničí, ale i léčí. Včelí jed je rafinovaným koktejlem obsahujícím až stovku různých látek. Jak to, že téměř neviditelná kapička této tekutiny dokáže tak potrápit?
Výběr dalších článků:
Jak přelstít nedokonalost (str. 36–41) Při výrobě léčiv a vývoji nových materiálů je nezbytné znát jejich vnitřní strukturu. K tomu pomáhají nejnovější krystalografické metody – i ty ale narážejí na limity.
Rozhovor: Když kámen vypráví (str. 42–49) Práce Jaroslava Bartíka mnohdy připomíná detektivku. Místo zločinců ale pátrá po stopách života pravěkých civilizací. Co na ně dokáže prásknout obyčejný kámen?
Kůrovec hybatelem dějin (str. 50–55) Říká se mu také korovec, žlutý brouk, ale i zkáza lesa nebo vyvrhel z říše hmyzu. Přitom měří jen pět milimetrů. Kupodivu i takhle malý tvor má moc měnit historii.
Fotoreportáž: Brněnský geotrip (str. 56–61) Neživá příroda často uniká zraku kolemjdoucích, ačkoli se s ní pojí mnoho biologických, historických či kulturních zajímavostí. Několik takových míst v moravské metropoli jsme zmapovali i my.
Jupiter, vládce blesků (str. 62–67) Nese jméno mocného antického boha a je bouřlivým obrem Sluneční soustavy. Vlastnosti blesků na Jupiteru pomáhá z Prahy odhalovat japonský vědec Masafumi Imai.
A / Magazín vydává Akademie věd ČR. Chcete každé jeho vydání dostat přímo do schránky? Napište si o předplatné zdarma na adresu predplatne@ssc.cas.cz.
Text: Jana Kuřátková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Jubilejní 10. ročník Veletrhu vědy přilákal desetitisíce návštěvníků
- Přijďte na Veletrh vědy, uvidíte tornádo, molekulu, špitál i družici
- Ve čtvrtek začíná Veletrh vědy, jubilejní ročník nabízí více než stovku expozic
- A / Easy: O fenoménu K-pop, nenávisti na sítích a dvojčatech
- Kvíz, virtuální realita a osmimetrový mozek. Potrapte mozkové závity i o víkendu
- Fascinující cesta do hlubin vědomí: začal 27. ročník Týdne mozku
- A / Magazín: O jazycích, životě ve vesmíru a pravěkých želvách
- Šufánek, měchačka či pajzák. Výstava v Akademii věd přibližuje mizející nářečí
- Tajuplný orgán pod drobnohledem. Festival Týden mozku láká na bohatý program
- A / Magazín: O městech, falšování fotek a antibiotikách ve vodě
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.