BIOCEV pokračuje v úspěšných projektech: ve výzkumech rakoviny i neplodnosti

Svými podpisy dnes stvrdili pokračování spolupráce ředitelé šesti ústavů Akademie věd ČR a rektor Univerzity Karlovy. Centrum BIOCEV, které společně tvoří Ústav molekulární genetiky, Biotechnologický ústav, Mikrobiologický ústav, Fyziologický ústav, Ústav experimentální medicíny, Ústav makromolekulární chemie a Přírodovědecká fakulta s 1. lékařskou fakultou, již přes deset let bádají v oblastech biomedicíny a biotechnologií.

Lidské tělo je soustava tisíců chemických továren a dokonalých strojů. Vděčíme jim za to, že mluvíme, dýcháme, pohybujeme se či spíme, zkrátka že náš organismus funguje a prosperuje. Stačí ale malá nerovnováha, jedna chybka v celém složitém procesu a stroj se zadrhne. Nemoci méně vážné i fatální, poruchy běžných procesů a především to, jak je léčit a napravovat, zkoumají odborníci z mnoha úhlů pohledu. V centru BIOCEV ve Vestci nedaleko od Prahy se jimi pod jednou střechou zabývají biologové, chemici, lékaři, tkáňoví inženýři a biotechnologové.

Dvě největší vědecko-vzdělávací instituce budou i nadále spolupracovat v rámci výzkumného centra @BIOCEV_science. Svými podpisy na nové partnerské smlouvě to dnes potvrdilo 6 ředitelů ústavů #AVČR a rektor @UniKarlova. pic.twitter.com/iMSt2CNBY7

— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) December 14, 2020

„Velmi pozitivně hodnotím, že se na smlouvě dokázalo domluvit šest ústavů Akademie věd a dvě fakulty Univerzity Karlovy. V BIOCEV bude nadále pokračovat úžasné propojení výzkumu v oborech biotechnologie a biomedicíny, které již přináší konkrétní výsledky,“ zdůrazňuje Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR.

Jak vyzrát na rakovinu
Zřejmě nejvýraznější výzkumnou linii pětadvacetihektarového vesteckého pracoviště představuje objev protirakovinné látky MitoTam, již vyvíjí tým Jiřího Neužila. Přípravek letos na podzim ukončil první fázi klinického testování. Dokáže přimět nádorové buňky k „sebevraždě“ tím, že vyřadí z funkce mitochondrie, které nádor vyživují. „Pomocí špičkového výzkumu chceme zachraňovat životy,“ prohlásil ke slibnému postupu klinických testů Jiří Neužil, když přebíral ocenění cenu za významný počin v oblasti investic od Sdružení pro zahraniční investice (AFI).

Jiří Neužil z centra BIOCEV

Centru BIOCEV se opakovaně daří získávat také prestižní evropské i národní granty. Za letošní rok činila celková částka téměř půl miliardy korun, přičemž provozní výdaje se blíží 700 milionům korun. Tamní laboratoře jsou vybaveny nejmodernějšími technologiemi přístrojovým vybavením.

„Mezi koncové výsledky výzkumné práce v centru BIOCEV patří například léky cílené do přesného místa poškozeného metabolismu nebo proteinové a tkáňové inženýrství. Jsem opravdu rád, že naše spolupráce bude i nadále pokračovat a BIOCEV bude i do budoucna patřit mezi špičková vědecká centra v oblasti biomedicíny a přinášet nové poznatky do mozaiky lidského vědění,“ uvádí rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Významné závěry přináší rovněž výzkum Kateřiny Komrskové v oblasti reprodukční medicíny, konkrétně vazebných interakcí a fúzí spermie s vajíčkem, které přispívají k pochopení tohoto složitého děje i zvyšující se neplodnosti u lidí (o tomto tématu více ve starším rozhovoru s dřívější ředitelkou Biotechnologického ústavu AV ČR Janou Pěknicovou v časopise A / Věda a výzkum, který vydává Akademie věd ČR).

Myší genom
K naprosté špičce patří České centrum pro fenogenomiku, infrastruktura nazývaná myší klinika, kde vědci v rámci mezinárodního konsorcia, na němž se vestecká skupina aktivně podílí, studují savčí genom. Záměrem je popsat funkce většiny z 22 tisíc myších genů. Výsledkem má být jakási „encyklopedie“, která může pomoci k efektivnější léčbě lidských nemocí. Čeští experti přišli už na několik velmi perspektivních jevů: identifikovali nový gen zodpovědný za degeneraci sítnice, objasnili mechanismus způsobující vzácné onemocnění kůže, tzv. Nethertonův syndrom, a objasnili okolnosti mineralizace zubů. Do myší kliniky jsme se v ochranném obleku vypravili v rámci reportáže v časopise A / Věda a výzkum.

BIOCEV se podílel i na testování vzorků na přítomnost nového typu koronaviru.

BIOCEV nabídl pomoc i v aktuální koronavirové pandemii – otestoval přes 8500 vzorků z nemocnic a domovů pro seniory. Rovněž vyvíjí a zdokonaluje metody testování na přítomnost viru SARS-CoV-2 ve slinách.

Myšlenka založit společné pracoviště pro biology, virology, tkáňové inženýry a další odborníky zabývající se lidským organismem na buněčné úrovni vznikl už v roce 2006. Vestecký areál otevřel své brány o deset let později a nyní sdružuje více než osm stovek badatelů a studentů z tuzemska i zahraničí v 56 výzkumných skupinách. Ti od zahájení projektu publikovali 942 vědeckých prací a dosáhli 37 patentů, prototypů a aplikací.

Připravila: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, ve spolupráci s Petrem Solilem, BIOCEV
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Martin Pinkas, Univerzita Karlova

Přečtěte si také

• AV ČR udělila medaile osobnostem, které významně přispěly k rozvoji oborů
• Akademie věd vyzdvihla děkovnými listy význam nevědeckých pozic
• Ve Strategii AV21 posuneme znalosti o infekčních nemocech, říká Iva Pichová
• Živa ocenila rostlinného fyziologa Jiřího Šantrůčka a nejlepší články roku 2025
• Akademický sněm: 13 priorit podpoří základní výzkum i výsledky pro praxi
• AV ČR posiluje v Strategii AV21 uplatnění výsledků, spustila nové programy
• Akademie věd podpoří rozvoj slibných výzkumů v sedmém kole programu PRAK
• Věda a výzkum by měly být naší prioritou, řekl v AV ČR prezident Petr Pavel
• Slavnostní představení Akademie věd ve Státní opeře patřilo Pucciniho Tosce
• Mikroskopická laboratoř Akademie věd šetrně přiblíží svět na atomární úrovni