
V Akademii věd se debatovalo o budoucnosti obnovitelných zdrojů energie
16. 06. 2026
Jaký potenciál má větrná energetika v české krajině, co jsou akcelerační oblasti a jak přistupuje k obnovitelným zdrojům právo? Také tyto otázky se otevřely v pondělí 15. června 2026 v Akademii věd ČR na společném semináři Komise pro životní prostředí AV ČR a Komise pro energetiku AV ČR. Seminář byl určen pro odborníky, ale otevřen byl i studentům a zájemcům z veřejnosti.
„Komise pro životní prostředí a Komise pro energetiku k sobě mají přirozeně velice blízko. Už v minulosti jsme se domluvili, že vždy jednou ročně uspořádáme společný seminář,“ řekl na úvod akce Martin Pivokonský, předseda Komise pro životní prostředí AV ČR. „Doufám, že tahle tradice bude pokračovat i v dalších letech,“ dodal. Účastníky následně přivítal také předseda druhé z komisí, Jiří Plešek.

Seminář zahájil Martin Pivokonský, předseda Komise pro životní prostředí AV ČR.
Na semináři mimo jiné zaznělo, že budoucnost energetiky spočívá v přechodu k různým druhům obnovitelných zdrojů. „V posledních letech došlo k výraznému nárůstu solární energetiky, zejména střešních fotovoltaik,“ řekl René Neděla, vrchní ředitel Sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu.
V Česku se podle něho momentálně nachází více než 230 tisíc solárních energetických stanic, přičemž v naprosté většině jde o menší střešní panely. Instalovaný výkon ze Slunce momentálně dosahuje hodnoty kolem 5300 megawattů, zatímco z větru 275 megawattů. I větrná energetika je ale na vzestupu.
Usnadnit vznik solárních i větrných elektráren by měly takzvané akcelerační oblasti – předem vytipované zóny, ve kterých bude jednodušší dostat povolení k výstavbě projektů obnovitelných zdrojů energie. Vznik akceleračních oblastí byl schválen na úrovni Evropské unie, v Česku došlo ke schválení zákona a nyní se pracuje na zavádění právní úpravy do praxe. O detailech mluvila na semináři Alena Chaloupková z Ministerstva životního prostředí.

Jedním z účastníků semináře byl vrchní ředitel Sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla.
Potenciál větru a jeho limity
„Klimatologický potenciál větrné energetiky v České republice se pohybuje kolem sta terawatthodin, což je o něco více, než je naše současná spotřeba elektrické energie,“ řekl David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Klimatologický potenciál podle jeho slov určuje, kolik větrné energie v atmosféře vzniká a jak velký podíl lze rozumně využít. U nás v tomto prý zásadní problém není a vítr by se mohl využívat víc.
Často se zmiňuje, že větrná energie kolísá v závislosti na počasí. To je pravda a energetická soustava se s tím musí vyrovnat. Lze s tím ale docela dobře pracovat. Větrných elektráren je totiž více a na různých místech, a pokud mezi nimi existuje dobré propojení, daří se výchylky eliminovat.
Důležitým limitem, který je nutné brát v úvahu, je území, na němž se větrné elektrárny dají postavit. Větrníků v krajině přibývá a spolu s tím roste i nelibost obyvatel v jejich okolí. Reálným problémem je slyšitelný hluk vznikající na listech rotorů a také dopad na živočichy, například ptáky a zejména pak dravce.
„Sama technologie obnovitelných zdrojů není rizikem, naopak, posiluje energetickou bezpečnost a nezávislost. Riziko vzniká tehdy, když se výroba, sítě, trh a pravidla vyvíjejí nesynchronně,“ doplnil Štěpán Chalupa z Komory obnovitelných zdrojů energie.
Ze semináře vznikl zvukový záznam, který je možné si poslechnout. K dispozici jsou rovněž powerpointové prezentace.
Složení a status Komise pro životní prostředí AV ČR a Komise pro energetiku AV ČR si lze prostudovat na webu AV ČR v sekci Pomocné orgány Akademické rady AV ČR.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Matchm-AI-king: seminář o umělé inteligenci propojil vědce z AV ČR a univerzit
- Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského zkracuje název a vstupuje do nové éry
- Bedlivě zaostřete: úlovky do Vědy fotogenické můžete posílat do 6. července
- Pražští symfonikové pro Akademii věd zahráli díla Šostakoviče a Weinberga
- Jubilejní 10. ročník Veletrhu vědy přilákal desetitisíce návštěvníků
- Akademie věd přináší krajům a regionům nové poznatky i praktická řešení
- Ve čtvrtek začíná Veletrh vědy, jubilejní ročník nabízí více než stovku expozic
- Jsem opatrný optimista, říká k AI ekonom a nobelista Philippe Aghion
- Akademie věd otevírá jedinečnou laboratoř tomografie s atomární sondou
- Nová publikace vypráví o osudech pražské vily Lanna a jejích obyvatelích
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.