
Proměny Evropy po ústupu průmyslu: konference představí věhlasné odborníky
11. 05. 2026
Jak se proměňují města a regiony poté, co průmysl ustoupí nebo se zásadně promění? Jaké důsledky přináší deindustrializace a postsocialistická transformace pro ekonomiku, společnost i každodenní život? A jak tyto procesy formovaly Evropu v minulosti i dnes? Těmto otázkám se bude věnovat mezinárodní konference After Industry: Cities and Regions in Transformation, která se uskuteční 14.–15. května 2026 v Praze.
Konference otevírá jedno z klíčových témat současnosti: jak se mění města a regiony v době, kdy průmysl ustupuje, transformuje se nebo nabývá nových podob – a jak tyto procesy v minulosti formovaly a nadále formují evropské společnosti. Setkání nabídne interdisciplinární pohled na proměny měst a regionů ve střední a východní Evropě i v širším globálním kontextu – od historických souvislostí přes sociální dopady až po současné strategie adaptace a rozvoje. Ukáže, jak ztráta průmyslu ovlivňuje každodenní život, identitu komunit, vztah lidí k místu, ale i politické postoje. Zdůrazní především dlouhodobé perspektivy těchto procesů a jejich proměnlivé podoby v čase.
„V Praze se sejdou odborníci z celé střední a východní Evropy a podařilo se nám do programu získat i výrazné mezinárodní osobnosti z této oblasti výzkumu,“ uvádí jeden z organizátorů konference Ondřej Ševeček z Filosofického ústavu Akademie věd ČR.
Mezi hlavní řečníky patří Steven High (Concordia University, Montréal), přední světový odborník na výzkum deindustrializace, dále Kerstin Brückweh (Leibniz-Institut für Raumbezogene Sozialforschung, IRS) a Rebecca Madgin (University of Glasgow). Ve svých vystoupeních nabídnou pohled na proměny industriálních a postindustriálních společností v různých kontextech, založený na dlouhodobém výzkumu.
Veřejná debata o hledání nových cest
Součástí programu bude také veřejně přístupná panelová debata After Industry: Rethinking Local Economies, Memory, and Industrial Identity, která se uskuteční 14. května 2026 od 19:00 v Kampusu Hybernská (Cirkulární hub, Praha 1). Otevře otázky úpadku i obnovy průmyslových měst, proměn lokálních ekonomik, identity, ale i sociálních nerovností a hledání nových cest rozvoje v různých částech světa. Mezinárodní perspektivu propojí s hlubší znalostí středoevropského a východoevropského kontextu. Debatu povede ředitelka Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Adéla Gjuričová.
Z vybraných příspěvků vznikne kolektivní odborná publikace v angličtině pro mezinárodní publikum, která nabídne hlubší porozumění dynamice deindustrializace v historické i současné perspektivě.
Konference se koná díky podpoře Operačního programu Jan Amos Komenský v rámci výzkumného projektu Urbanita: nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě (CZ.02.01.01/00/23_025/0008735) a ve spolupráci Filosofického ústavu AV ČR, Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci. Ze zahraničních partnerů se na organizaci podílí také Leibniz-Institut für Raumbezogene Sozialforschung (IRS). Doprovodný program se uskuteční s podporou programu Strategie AV21 „Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností“ Akademie věd ČR.
- Program: https://www.usd.cas.cz/wp-content/uploads/Programme_After-Industry_Prague.pdf
- Pozvánka na veřejnou debatu: Plakat-After7.indd
Kontakt:
doc. PhDr. Martin Jemelka, Ph.D.
Akademie věd ČR, Filosofický ústav
jemelka@flu.cas.cz
Mgr. Vítězslav Sommer, Ph.D.
Akademie věd ČR, Ústav pro soudobé dějiny
sommer@usd.cas.cz
Jana Říhová, PR
Akademie věd ČR, Filosofický ústav
+420 725 761 147
rihova@flu.cas.cz
Přečtěte si také
- Rostlinné hormony chrání fotosyntézu přepnutím do „režimu spánku“
- Veletrh vědy otevírá program: stovky expozic a věda na vlastní kůži
- Odhaluje se, jak se krvetvorné kmenové buňky vyrovnávají s chronickým zánětem
- Za 30 let o dva stupně: české přehrady se oteplují
- Při ražbě pražského metra byl objeven nový druh prvohorního členovce
- Výlet do středověku: Zaniklé vesnice Drahanské vrchoviny znovu ožívají
- NextGen Synergy: mezinárodní konference ke strojovému učení a teorii řízení
- V Polsku se díky českým výpočtům našel železný meteorit o hmotnosti 2,9 kg
- Konference o datech, AI, automatizaci a robotizaci D.A.R. Continuum
- Světově unikátní záznam padající hvězdy díky české technologii
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.