
Akademie věd vyzdvihla děkovnými listy význam nevědeckých pozic
28. 04. 2026
Spolehliví kolegové na odborných i nevědeckých pozicích pomáhají vytvářet stabilní zázemí na pracovištích. Jsou tak jedním z pilířů špičkového výzkumu. Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek vyzdvihl jejich zásluhy 27. dubna 2026 v sídle instituce na Národní třídě v Praze předáním děkovných listů.
Děkovné listy jsou určeny zvláště zasloužilým odborným, organizačním, administrativním a technickým pracovníkům, kteří svou činností zásadně přispívají k chodu pracovišť i celé Akademie věd. Instituce je uděluje už od roku 2007 a upozorňuje tak na jejich práci, která je pro chod ústavů nepostradatelná.
„Vysoký počet letošních nominovaných ukazuje, jak hluboce si jejich práce cení kolegové i ředitelé ústavů,“ zdůraznil Radomír Pánek. „Je zkrátka důležité vědět, že se máme o koho opřít a že vše funguje, jak má. Nic z toho nebereme jako samozřejmost.“ Podle něj to dokládá i fakt, že se předávání letos kvůli vysokému počtu oceněných koná ve dvou samostatných ceremoniálech.
Na prvním z nich byli mezi laureáty zástupci všech tří vědních oblastí i Střediska společných činností AV ČR a Kanceláře Akademie věd ČR. Děkovné listy jim předal Radomír Pánek společně s místopředsedy instituce.
Laureáti děkovných listů (27. dubna 2026):
Irena Smolíková – Astronomický ústav
Kateřina Soldánová – Astronomický ústav
Blanka Čemusová – Ústav fotoniky a elektroniky
Petr Zacharov – Ústav fyziky atmosféry
Jan Šarlej – Ústav přístrojové techniky
Bedřich Švácha – Ústav státu a práva
Iveta Klašková – Biofyzikální ústav
Lucie Trajhanová – Fyziologický ústav
Daniela Šálková – Fyziologický ústav
Jana Pospíšilová – Ústav experimentální botaniky
Josef Bartoněk – Ústav experimentální botaniky
Jitka Prokopová – Ústav výzkumu globální změny
Jaroslava Šupolíková – Ústav živočišné fyziologie a genetiky
Lenka Katolická – Archeologický ústav, Brno
Ivana Herglová – Archeologický ústav, Praha
Jana Pánková – Ústav dějin umění
Hana Filiačová – Kancelář Akademie věd ČR
Dagmar Zouharová – Středisko společných činností
Jana Šrotová – Středisko společných činností
Jiří Padevět – Středisko společných činností
Václav Beránek – Biofyzikální ústav
Libuše Kombercová – Archeologický ústav, Praha
Kristina Rexová – Historický ústav
Miroslav Vopička – Ústav termomechaniky
Více informací o děkovných listech naleznete zde.
Připravila: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR,
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Mladí vědci a vědkyně z Akademie věd ČR převzali Prémie Otto Wichterleho
- Knihy Hynais a Paleolit českých zemí získaly Cenu Josefa Hlávky
- Zaměstnanci Akademie věd na A-Festu dokazují, že co Čech, to muzikant
- Matchm-AI-king: seminář o umělé inteligenci propojil vědce z AV ČR a univerzit
- Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského zkracuje název a vstupuje do nové éry
- Radomír Pánek předal děkovné listy dlouholetým zaměstnancům Akademie věd
- V Akademii věd se debatovalo o budoucnosti obnovitelných zdrojů energie
- Bedlivě zaostřete: úlovky do Vědy fotogenické můžete posílat do 6. července
- Pražští symfonikové pro Akademii věd zahráli díla Šostakoviče a Weinberga
- Akademie věd přináší krajům a regionům nové poznatky i praktická řešení
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.



















