Zahlavi

Web Vlny veder nově informuje o tepelném stresu v okresních městech

10. 08. 2026

Uživatelé webu Vlny veder mohou nyní nově zjistit, jak silný tepelný stres hrozí v jednotlivých okresních městech nebo jak se od roku 2000 mění průběh, trvání a intenzita vln veder v Česku. Zároveň tak web může lépe sloužit jako pomocný nástroj pro záchranáře a zdravotníky, pro hasiče a obecně pro společnost, aby se mohla na vlnu veder lépe připravit.

Tvůrci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe web spustili před rokem, nyní jej inovovali a doplnili o nové funkce.

Vlny veder, tedy období s velmi vysokými teplotami, která trvají několik dní, mají negativní dopad nejen na lidské zdraví, čímž zatěžují zdravotní systém, ale také ovlivňují vodní režim v krajině, zvyšují riziko požárů, mají negativní vliv na stav vegetace, zemědělskou produkci, energetiku a společnost obecně. „V 21. století jsou tyto vlny stále častější, delší a intenzivnější a v nadcházejících desetiletích se očekává pokračování tohoto trendu,“ uvedl klimatolog a jeden z tvůrců Pavel Zahradníček.

Právě proto vznikl v reakci na rostoucí riziko výskytu tohoto negativního klimatického jevu loni v červnu projekt Vlny veder, který se zaměřuje na jeho monitoring, předpověď a sledování na území Česka. Přináší detailně zaměřené informace jako doplnění k již existující platformě Clim4Cast, která sleduje riziko výskytu vln veder v celé střední Evropě.

Inovace webu přináší modernizovaný vzhled a rozšíření stávajících funkcí. Web nadále nabízí denně aktualizované informace o tepelné zátěži lidského organismu (na základě dvou bioklimatologických indexů) v uplynulých dnech a předpověď na následujících devět dní včetně doporučení, jak se před vedry chránit.

Nově lze na webu nalézt informace o tepelné zátěži v jednotlivých okresních městech včetně jejího dosavadního vývoje a předpovědi. Pro centra velkých měst jsou typické takzvané městské tepelné ostrovy. Problémem jsou zejména tropické noci, při nichž teplota neklesne pod 20 °C. Takto vysoké noční teploty zatěžují lidské tělo, protože mu brání v přirozeném ochlazování a regeneraci. Na úrovni jednotlivých krajů web nabízí aktuální údaje o rozloze zasaženého území a počtu osob ohrožených vedrem.

Při modernizaci se tvůrci zaměřili také na souhrn vývoje situace od roku 2000, konkrétně na průběh v jednotlivých letech, na trvání a intenzitu vln veder v Česku. Záložka Klimatologie horkých vln nabízí mimo jiné údaje o počtu tropických dnů a nocí, délce trvání horkých období nebo počtu dní, v nichž byly v Česku překročeny hodnoty teplotního diskomfortu pro lidský organismus. Letošní situaci tak lze přehledně a graficky porovnat s vývojem od roku 2000.

Kontakt:

prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D.: trnka.m@czechglobe.cz

Mgr. Pavel Zahradníček, Ph.D.: zahradnicek.p@czechglobe.cz

doc. Ing. Lenka Bartošová, Ph.D.: bartosova.l@czechglobe.cz 

TZ ke stažení zde.

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce