
Vědci budou mapovat bentické sinice na březích Lipna
10. 07. 2026
Na březích Lipna se mohou lokálně vyskytovat bentické sinice – mikroskopické organismy vytvářející nárosty na kamenech, bahně, vodních rostlinách nebo v nahromaděném organickém materiálu. Potvrdil to nález vědců z Biologického centra Akademie věd ČR ze začátku července. V těchto dnech jihočeští výzkumníci zahajují mapování tohoto dosud málo sledovaného fenoménu. Na popud velkého zájmu obyvatel a návštěvníků Lipna, kteří se o sinicích na březích nádrže a jejich toxicitě chtějí dozvědět více, zvou k zapojení do mapování i širokou veřejnost. Lidé mohou hlásit nálezy vědcům prostřednictvím webového formuláře.
Bentické sinice se vyskytují na březích roztroušeně a velmi nerovnoměrně, často se jejich výskyt omezuje jen na malé pobřežní tůně, mělké kaluže nebo jednotlivé úseky břehu. Běžný monitoring vody proto nemusí podobná místa zachytit.
„Proto spouštíme projekt občanské vědy zaměřený na mapování podezřelých pobřežních nárostů. Prosíme návštěvníky Lipna, aby nám prostřednictvím online formuláře zasílali fotografie, polohu a stručný popis neobvyklých zelených, hnědých či tmavých povlaků, slizovitých shluků, plovoucích koláčů biomasy, vysychajících krust nebo jiného podezřelého materiálu na břehu a v mělčinách. Zaslaná hlášení odborně posoudíme a vybrané lokality podle možností navštívíme a ověříme mikroskopickými, molekulárními a chemickými metodami,“ říká vedoucí oddělení mikrobiální ekologie vody Petr Znachor.
Při mapování je důležité, aby podezřelý materiál lidé sami neodebírali, nerozrušovali ani se jej zbytečně nedotýkali. Je třeba také zabránit tomu, aby jej olizovali nebo požírali psi a aby si s ním hrály malé děti. Samotný vzhled nárostu neumožňuje určit, zda obsahuje sinice nebo cyanotoxiny.
Mapování neslouží jako oficiální hodnocení kvality koupací vody. Jeho cílem je lépe poznat prostorový a časový výskyt lokálních pobřežních nárostů a zjistit, které z nich skutečně obsahují bentické sinice.
Více informací a formulář pro hlášení nálezů najdete na: https://sinicenabrehu.cz/
Kontakt:
Doc. RNDr. Petr Znachor, Ph.D.
Hydrobiologický ústav, Biologické centrum AV ČR, České Budějovice
+420 604 314 751
znachy@hbu.cas.cz
Mgr. Daniela Procházková
PR manažerka, Biologické centrum AV ČR
+420 387 775 064, +420 778 468 552
daniela.prochazkova@bc.cas.cz
Přečtěte si také
- Zaměstnanci státu a jejich platy v roce 2025: pád relativních platů se zastavil
- Vědci zahajují rozsáhlé mapování ryb v Krušných horách
- Nová outdoorová hra představuje český výzkum antivirotik
- Mladý exoplanetární systém TOI-201, svědek bouřlivého vývoje planet
- Čeští a jihoafričtí archeologové pátrají po stopách perzekuce afrických Němců
- Čeští astronomové poprvé změřili teplotu plazmatu v kosmickém urychlovači
- Jak tělo zpracovává léky? Nová metoda vědců z Akademie věd ČR
- Alchymie planet na hradě Rychmburk: vesmír jako chemickou laboratoř života
- PRÉMIE OTTO WICHTERLEHO 2026
- Co umožnilo vznik stromů? Nový výzkum ukazuje na schopnost přežít sucho
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

