Zahlavi

V Akademii věd se debatovalo o budoucnosti obnovitelných zdrojů energie

16. 06. 2026

Jaký potenciál má větrná energetika v české krajině, co jsou akcelerační oblasti a jak přistupuje k obnovitelným zdrojům právo? Také tyto otázky se otevřely v pondělí 15. června 2026 v Akademii věd ČR na společném semináři Komise pro životní prostředí AV ČR a Komise pro energetiku AV ČR. Seminář byl určen pro odborníky, ale otevřen byl i studentům a zájemcům z veřejnosti. 

„Komise pro životní prostředí a Komise pro energetiku k sobě mají přirozeně velice blízko. Už v minulosti jsme se domluvili, že vždy jednou ročně uspořádáme společný seminář,“ řekl na úvod akce Martin Pivokonský, předseda Komise pro životní prostředí AV ČR. „Doufám, že tahle tradice bude pokračovat i v dalších letech,“ dodal. Účastníky následně přivítal také předseda druhé z komisí, Jiří Plešek.

Martin Pivokonský
Seminář zahájil Martin Pivokonský, předseda Komise pro životní prostředí AV ČR.

Na semináři mimo jiné zaznělo, že budoucnost energetiky spočívá v přechodu k různým druhům obnovitelných zdrojů. „V posledních letech došlo k výraznému nárůstu solární energetiky, zejména střešních fotovoltaik,“ řekl René Neděla, vrchní ředitel Sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu.

V Česku se podle něho momentálně nachází více než 230 tisíc solárních energetických stanic, přičemž v naprosté většině jde o menší střešní panely. Instalovaný výkon ze Slunce momentálně dosahuje hodnoty kolem 5300 megawattů, zatímco z větru 275 megawattů. I větrná energetika je ale na vzestupu.  

Usnadnit vznik solárních i větrných elektráren by měly takzvané akcelerační oblasti – předem vytipované zóny, ve kterých bude jednodušší dostat povolení k výstavbě projektů obnovitelných zdrojů energie. Vznik akceleračních oblastí byl schválen na úrovni Evropské unie, v Česku došlo ke schválení zákona a nyní se pracuje na zavádění právní úpravy do praxe. O detailech mluvila na semináři Alena Chaloupková z Ministerstva životního prostředí.

René Neděla
Jedním z účastníků semináře byl vrchní ředitel Sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla.

Potenciál větru a jeho limity
„Klimatologický potenciál větrné energetiky v České republice se pohybuje kolem sta terawatthodin, což je o něco více, než je naše současná spotřeba elektrické energie,“ řekl David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Klimatologický potenciál podle jeho slov určuje, kolik větrné energie v atmosféře vzniká a jak velký podíl lze rozumně využít. U nás v tomto prý zásadní problém není a vítr by se mohl využívat víc.

Často se zmiňuje, že větrná energie kolísá v závislosti na počasí. To je pravda a energetická soustava se s tím musí vyrovnat. Lze s tím ale docela dobře pracovat. Větrných elektráren je totiž více a na různých místech, a pokud mezi nimi existuje dobré propojení, daří se výchylky eliminovat.

Důležitým limitem, který je nutné brát v úvahu, je území, na němž se větrné elektrárny dají postavit. Větrníků v krajině přibývá a spolu s tím roste i nelibost obyvatel v jejich okolí. Reálným problémem je slyšitelný hluk vznikající na listech rotorů a také dopad na živočichy, například ptáky a zejména pak dravce.

„Sama technologie obnovitelných zdrojů není rizikem, naopak, posiluje energetickou bezpečnost a nezávislost. Riziko vzniká tehdy, když se výroba, sítě, trh a pravidla vyvíjejí nesynchronně,“ doplnil Štěpán Chalupa z Komory obnovitelných zdrojů energie.

Ze semináře vznikl zvukový záznam, který je možné si poslechnout. K dispozici jsou rovněž powerpointové prezentace.

Složení a status Komise pro životní prostředí AV ČR a Komise pro energetiku AV ČR si lze prostudovat na webu AV ČR v sekci Pomocné orgány Akademické rady AV ČR.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons. 

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce