
Vědci budou mapovat bentické sinice na březích Lipna
10. 07. 2026
Na březích Lipna se mohou lokálně vyskytovat bentické sinice – mikroskopické organismy vytvářející nárosty na kamenech, bahně, vodních rostlinách nebo v nahromaděném organickém materiálu. Potvrdil to nález vědců z Biologického centra Akademie věd ČR ze začátku července. V těchto dnech jihočeští výzkumníci zahajují mapování tohoto dosud málo sledovaného fenoménu. Na popud velkého zájmu obyvatel a návštěvníků Lipna, kteří se o sinicích na březích nádrže a jejich toxicitě chtějí dozvědět více, zvou k zapojení do mapování i širokou veřejnost. Lidé mohou hlásit nálezy vědcům prostřednictvím webového formuláře.
Bentické sinice se vyskytují na březích roztroušeně a velmi nerovnoměrně, často se jejich výskyt omezuje jen na malé pobřežní tůně, mělké kaluže nebo jednotlivé úseky břehu. Běžný monitoring vody proto nemusí podobná místa zachytit.
„Proto spouštíme projekt občanské vědy zaměřený na mapování podezřelých pobřežních nárostů. Prosíme návštěvníky Lipna, aby nám prostřednictvím online formuláře zasílali fotografie, polohu a stručný popis neobvyklých zelených, hnědých či tmavých povlaků, slizovitých shluků, plovoucích koláčů biomasy, vysychajících krust nebo jiného podezřelého materiálu na břehu a v mělčinách. Zaslaná hlášení odborně posoudíme a vybrané lokality podle možností navštívíme a ověříme mikroskopickými, molekulárními a chemickými metodami,“ říká vedoucí oddělení mikrobiální ekologie vody Petr Znachor.
Při mapování je důležité, aby podezřelý materiál lidé sami neodebírali, nerozrušovali ani se jej zbytečně nedotýkali. Je třeba také zabránit tomu, aby jej olizovali nebo požírali psi a aby si s ním hrály malé děti. Samotný vzhled nárostu neumožňuje určit, zda obsahuje sinice nebo cyanotoxiny.
Mapování neslouží jako oficiální hodnocení kvality koupací vody. Jeho cílem je lépe poznat prostorový a časový výskyt lokálních pobřežních nárostů a zjistit, které z nich skutečně obsahují bentické sinice.
Více informací a formulář pro hlášení nálezů najdete na: https://sinicenabrehu.cz/
Kontakt:
Doc. RNDr. Petr Znachor, Ph.D.
Hydrobiologický ústav, Biologické centrum AV ČR, České Budějovice
+420 604 314 751
znachy@hbu.cas.cz
Mgr. Daniela Procházková
PR manažerka, Biologické centrum AV ČR
+420 387 775 064, +420 778 468 552
daniela.prochazkova@bc.cas.cz
Přečtěte si také
- Vědci chtějí zastavit vymírání dvou drobných rybek
- Ptačí geny nebyly ztracené. Vědci odhalili skrytou kapitolu evoluce genomu
- Hnědí trpaslíci a horké Jupitery na společné cestě ke hvězdám
- Zaměstnanci státu a jejich platy v roce 2025: pád relativních platů se zastavil
- Vědci zahajují rozsáhlé mapování ryb v Krušných horách
- Nová outdoorová hra představuje český výzkum antivirotik
- Mladý exoplanetární systém TOI-201, svědek bouřlivého vývoje planet
- Čeští a jihoafričtí archeologové pátrají po stopách perzekuce afrických Němců
- Čeští astronomové poprvé změřili teplotu plazmatu v kosmickém urychlovači
- Jak tělo zpracovává léky? Nová metoda vědců z Akademie věd ČR
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

