Zahlavi

LIVE: Byl jsem dinosauří dítě, ale získaly si mě želvy, říká Milan Chroust

10. 06. 2026

Ustály pád meteoritu, rozpad kontinentů i drsné klimatické změny. Želvy obývají naši planetu už více než 200 milionů let. Evoluční příběh bizarně vyhlížejícího živočicha přibližuje Milan Chroust z Geologického ústavu AV ČR. Poslechněte si záznam živého nahrávání epizody na Veletrhu vědy a zjistíte, jak vznikl krunýř želv, jaké záludnosti skrývá paleontologie a kde se na Mostecku vzala pravěká želva, která běžně žije v tropech. 

Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Záznam zvuku: Láďa Štěrba / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Nahráno 5. 6. 2026 na Veletrhu vědy / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.


O výzkumu Milana Chrousta jsme psali také v článku Pravěké želví puzzle aneb Jak paleontologové zkoumají krunýře na webu AV ČR a v A / Magazínu 1/2026


1/2026 (verze k listování)
1/2026 (verze ke stažení)


Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Černoch Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

2026_06_05_Veletrh vedy_web_pj-37

2026_06_05_Veletrh vedy_web_pj-37

2026_06_05_Veletrh vedy_web_pj-40

2026_06_05_Veletrh vedy_web_pj-40

2026_06_05_Veletrh vedy_web_pj-41

2026_06_05_Veletrh vedy_web_pj-41

2026_06_05_Veletrh vedy_web_pj-48

2026_06_05_Veletrh vedy_web_pj-48

2026_06_05_Veletrh vedy_web_pj-49

2026_06_05_Veletrh vedy_web_pj-49

2026_06_05_Veletrh vedy_web_pj-50

2026_06_05_Veletrh vedy_web_pj-50

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce