Zahlavi

VIDEOPODCAST: O proměnách záchranky s historikem i záchranářem

12. 05. 2026

Houká siréna, auta uvolňují vozovku, projíždí sanitka s majákem… Každou půlminutu u nás vyjíždí záchranná služba k někomu, kdo potřebuje pomoc, a na místě bývá v průměru za 8–10 minut. Tato ve světovém srovnání špičková služba má kořeny už v 18. století, kdy dobrovolníci vytahovali tonoucí z Vltavy. Jak se od té doby záchranka změnila? V čem je pravdivý kultovní seriál Sanitka? Kdo většinou tvoří posádku záchranářského vozu? A jak může k záchraně lidského života přispět každý z nás? 

Odpovídá historik Jiří Hlaváček z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, editor aktuálně vydávané publikace Minuty mezi životem a smrtí. Proměny záchranné služby (1952–2003). Jeden z respondentů narativního výzkumu, zdravotnický záchranář Alan Mejstřík, doplňuje rozhovor svými postřehy z praxe. Podcast vydáváme při příležitosti Dne linky 155, který připadá na 15. 5.

Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠

Moderuje Jitka Kostelníková, natočeno ve studiu Karlín On Air, edit studio Karlín On Air
Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Podcast AV ČR

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce