Zahlavi

Prioritou programu Horizon Europe je otevřenost

25. 06. 2018

Hlavní pilíře a cíle nového rámcového programu Evropské unie pro vědu a výzkum pro léta 2021–2027 nazvaného Horizon Europe přijel do České republiky představit evropský komisař pro vědu, výzkum a inovace Carlos Moedas.

První návštěva Carlose Moedase patřila Fyzikálnímu ústavu AV ČR, respektive laserovému centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech, kterému přikládá velký význam. Poté se v prostorách Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze sešel s vedením AV ČR. Podle místopředsedy AV ČR a člena předsednictva Akademické rady prof. Jana Řídkého si se zájmem vyslechl informace o velikosti, struktuře a postavení Akademie věd ČR v oblasti vědy a výzkumu v ČR. Povšiml si i skutečnosti, že v jeho rodné zemi, Portugalsku, rovněž existují neuniverzitní vědecká pracoviště, ale netvoří tak silnou instituci.



Následovala debata s veřejností, během níž Carlos Moedas vyjádřil uspokojení, že Evropané pochopili, že bez vědy a inovací jejich kontinent nemá budoucnost. I proto Evropská komise navrhla pro příští rámcový program rozpočet ve výši celých 100 miliard eur.

Budovat vědu otevřenou jako ekosystém
Evropská unie usiluje o vědu otevřenou světu a inovacím. Česká republika podle Carlose Moedase taková je. Připomněl, že existuje zřetelná pozitivní korelace mezi otevřeností vědy, tj. kolik zahraničních vědců pracuje u nás a kolik našich vědců pracuje v zahraničí, a mezi vědeckými výsledky. V uvedeném duchu se nese nový program Evropské komise, jenž pro vědu, výzkum a inovace navrhuje rozpočet 100 miliard euro, což Carlos Moedas označuje za velké vítězství. Zároveň potřebuje pro své cíle získat i podporu vědců a parlamentů členských zemí. Za důležité považuje také propojenost s občany – volá po vědě zaměřené na nějaké konkrétní poslání, misi.

Podpora inovacím a lepší transfer technologií
Přicházející třetí vlna internetu se bude zakládat na umělé inteligenci, technologii blockchain a základní vědě propojující inovace, a zde by měla Evropa získat náskok: „Právě proto máme Evropskou radu pro inovace, právě proto jsme navýšili rozpočet na vědu, neboť chceme podporovat revoluční inovace, nikoli jen postupné inovační kroky,“ podotkl Carlos Moedas.

Pro úspěšné dosažení cílů je rovněž nezbytné zlepšit systém transferu technologií, jelikož vědě se v minulosti nejlépe dařilo v prostoru, kde prospívaly průmysl a obchod. Z tohoto hlediska je také nezbytné změnit vzájemný postoj a vztah mezi univerzitami jakožto nositeli znalostí a firmami jakožto nositeli produktů, aby k sobě přistupovali jako rovný k rovnému. Současně je pro úspěšný transfer technologií třeba propojit vědecká pracoviště různých oborů mezi sebou a podpořit interdisciplinaritu.


Zleva: Pavel Krejčí, Michal Haindl a Hana Sychrová z Akademické rady AV ČR, místopředseda AV ČR Jan Řídký, eurokomisař Carlos Moedas, místopředseda AV ČR Zdeněk Havlas a Markéta Pravdová z Akademické rady AV ČR    

Spolupráce mezi institucemi různých zemí, mobilita vědců a odliv mozků
K nejdůležitějším novinkám v rámcovém programu Horizon Europe na léta 2012–2027 je pro Českou republiku podle Carlose Moedase zdvojnásobení prostředků na projekty, v jejichž rámci univerzita, výzkumný ústav apod. vytvoří partnerství se zemí, která je na špičce v příslušném oboru. Zároveň doporučoval kroky k zabránění odlivu mozků a přilákání špičkových vědců ze zahraničí. Konstatoval, že Evropská rada pro výzkum může v tomto ohledu pomoci, nicméně dané země samy musí vytvořit příznivé podmínky pro vědce odjinud i pro udržení vlastních badatelů.

Související články:

Eurokomisař Moedas navštívil laserovou mocnost ELI Beamlines

Podrobnější informace o návštěvě evropského komisaře pro vědu, výzkum a inovace Carlose Moedase naleznete v červnovém čísle časopisu A / Akademický bulletin.

Připravila: Jana Olivová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR