Radomír Pánek předal děkovné listy dlouholetým zaměstnancům Akademie věd
17. 06. 2026
Vědomí, že se máte v práci na koho spolehnout, je předpokladem pro dosahování skvělých výsledků. Akademie věd ČR proto každoročně oceňuje zkušené a spolehlivé kolegy a kolegyně na odborných i nevědeckých pozicích děkovnými listy. Na ceremoniálu, který se uskutečnil 16. června 2026 v pražské vile Lanna, je od předsedy AV ČR Radomíra Pánka obdrželo 21 z nich.
Děkovné listy jsou určeny zvláště zasloužilým odborným, organizačním, administrativním a technickým pracovníkům, kteří zásadně přispívají k chodu pracovišť i celé Akademie věd. Instituce je uděluje od roku 2007.
„Váš přínos pro každodenní chod našich ústavů je klíčový. Právě tuto nepostradatelnou roli chceme dnes vyzdvihnout a veřejně vám poděkovat,“ uvedl předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek. Zdůraznil také, že pro úspěch celé instituce je nezbytné mít kolem sebe kolegy, na které se lze stoprocentně spolehnout.
Kvůli vysokému počtu nominovaných bylo letošní předávání rozděleno do dvou samostatných ceremoniálů. První z nich se uskutečnil v dubnu, červnové setkání tak bylo druhým v pořadí. Spolu s předsedou instituce na něm děkovné listy zaměstnancům předávala členka Akademické rady AV ČR Mária Zedníková.
Společná fotografie Radomíra Pánka (uprostřed) s laureáty
Laureáti děkovných listů (16. června 2026):
Tamara Brixiová – Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Miloslava Čiháková – Mikrobiologický ústav AV ČR
Oldřich Hudeček – Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Iva Imrichová – Ústav geoniky AV ČR
Alena Nejedlá – Ústav pro jazyk český AV ČR
Jana Papcunová – Ústav pro jazyk český AV ČR
Marie Prokopcová – Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Irena Proroková – Kancelář Akademie věd ČR
Tomáš Rutar – Ústav geoniky AV ČR
Ondřej Schröffel – Mikrobiologický ústav AV ČR
Jakub Sivek – Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Dagmar Strouhová – Mikrobiologický ústav AV ČR
Petr Šebesta – Ústav pro jazyk český AV ČR
Jarmila Šimkovičová – Ústav geoniky AV ČR
Petra Šimralová – Mikrobiologický ústav AV ČR
Milena Šipková – Ústav pro jazyk český AV ČR
Karel Šobíšek – Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Olga Štefanová – Ústav pro jazyk český AV ČR
Ivona Tintěrová – Ústav pro jazyk český AV ČR
Pavel Sobotka – Mikrobiologický ústav AV ČR
Jiří Střela – Mikrobiologický ústav AV ČR
Více informací o děkovných listech naleznete zde.
Připravila: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Matchm-AI-king: seminář o umělé inteligenci propojil vědce z AV ČR a univerzit
- Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského zkracuje název a vstupuje do nové éry
- V Akademii věd se debatovalo o budoucnosti obnovitelných zdrojů energie
- Bedlivě zaostřete: úlovky do Vědy fotogenické můžete posílat do 6. července
- Pražští symfonikové pro Akademii věd zahráli díla Šostakoviče a Weinberga
- Akademie věd přináší krajům a regionům nové poznatky i praktická řešení
- Jsem opatrný optimista, říká k AI ekonom a nobelista Philippe Aghion
- Akademie věd otevírá jedinečnou laboratoř tomografie s atomární sondou
- Nová publikace vypráví o osudech pražské vily Lanna a jejích obyvatelích
- Štatl se valí do Prahy, brněnská pracoviště AV ČR se připravují na Veletrh vědy
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Hydrologický ústav AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.