
Nečekaný objev: u dětského diabetu 1. typu je imunitní systém nevyzrálý
09. 01. 2026
Imunitní systém dětí s nově diagnostikovaným diabetem 1. typu není přehnaně aktivní, ale naopak překvapivě nezralý a utlumený. Nová studie českých imunologů a dětských diabetologů publikovaná v časopise Nature Communications ukazuje, že klíčové imunitní buňky včetně regulačních T lymfocytů u těchto dětí nedozrávají správně, což může přispívat k rozvoji autoimunitního onemocnění.
Studii, z níž tato zjištění vycházejí, připravil tým imunologů z Ústavu molekulární genetiky AV ČR vedený Ondřejem Štěpánkem ve spolupráci s týmem dětského diabetologického centra Fakultní Nemocnice v Motole pod vedením Zdeňka Šumníka. Autoři se v ní zaměřili na detailní analýzu imunitních buněk u dětí s nově diagnostikovaným diabetem 1. typu a své výsledky publikovali v časopise Nature Communications.
Diabetes 1. typu je autoimunitní onemocnění, při němž imunitní systém napadá vlastní buňky slinivky břišní produkující inzulin. Tradičně je proto považován za důsledek nadměrné imunitní odpovědi. Nová data však naznačují, že realita je složitější.
„Očekávali jsme známky aktivace imunitních buněk. Místo toho jsme viděli opak – imunitní systém dětí byl při diagnóze překvapivě utlumený a nezralý,“ vysvětluje Veronika Niederlová, první autorka studie.
Imunitní buňky jsou u dětí s diabetem zaseknuté ve vývoji
Pomocí moderních metod analýzy jednotlivých buněk vědci podrobně zmapovali lymfocyty (část bílých krvinek) v krvi dětí s diabetem v období krátce po stanovení diagnózy a znovu po jednom roce a porovnali je s jejich zdravými vrstevníky. Ukázalo se, že imunitní buňky dětí s diabetem jsou méně aktivní a vykazují znaky nedostatečné specializace. Tento obraz naznačuje, že imunitní systém není přehnaně agresivní, ale spíše funkčně nezralý.
„Nobelovské“ buňky u dětského diabetu nedozrávají
Zvláštní pozornost vědci věnovali regulačním T-lymfocytům. Jsou to důležité krevní buňky, které brání imunitnímu systému v útoku proti vlastním tkáním. Jejich objev byl v letošním roce oceněn Nobelovou cenou udělenou Mary E. Brunkowové, Fredu Ramsdellovi a Šimonu Sakagučimu.
Studie ukázala, že u dětí s diabetem 1. typu jsou i regulační T-lymfocyty nevyzrálé, a možná proto nedokážou zastavit rozvoj autoimunity.
„Naše výsledky naznačují, že problémem není příliš aktivní imunitní systém jako celek, ale spíše to, že imunita včetně tlumivých složek nedozrává správným směrem a pak je náchylná k takovým chybám, jako je autoimunitní útok na buňky produkující inzulin ve slinivce,“ doplňuje Ondřej Štěpánek.
Publikace:
Veronika Niederlova, Ales Neuwirth, Vit Neuman, Juraj Michalik, Bela Charvatova, Martin Modrak, Zdenek Sumnik & Ondrej Stepanek. Imbalance of stem-like and effector T cell states in children with early type 1 diabetes across conventional and regulatory subsets. Nature Communications (2025). https://doi.org/10.1038/s41467-025-66459-4
Kontakt:
Mgr. Ondřej Štěpánek, Ph.D.
Laboratoř adaptivní imunity
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Eliška Koňaříková
Ústav molekulární genetiky AV ČR
PR koordinátorka
eliska.konarikova@img.cas.cz
+420 774 798 184
Přečtěte si také
- Přebytečný uhlík lze ukládat splavováním dřeva do Severního ledového oceánu
- I běžné materiály jsou v lecčems geniální, ukazuje nová výstava Akademie věd
- Životní vzory Češi nejčastěji nacházejí v rodině, mnozí ale žádný příklad nemají
- Klienti penzijních fondů v pasti nízkých výnosů a vysokých poplatků
- Botanici objevili na Moravě chybějící článek evoluce
- Klíčovou roli při vývoji mléčné žlázy hraje nový typ buněk
- Nový mikroskop odhaluje tajemství rostlinných buněk
- Biologové zmapovali odpadní výpusti na Lipně
- Česko vstoupilo do ERIC LOFAR
- Vánoční kapr do tůně nepatří
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Hydrologický ústav AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

