
Biologové Jiří Nedoma a Jaroslav Vrba převzali medaili Gregora Johanna Mendela
24. 06. 2024
Čestnou oborovou medaili Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách obdrželi hydrobiologové Jiří Nedoma a Jaroslav Vrba. Oba působí v Hydrobiologickém ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích. Jiří Nedoma se specializuje na mikrobiální ekologii vody, vědecká práce Jaroslava Vrby je těsně spjata se šumavskými jezery.
Ceremoniál udílení Čestných oborových medailí Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách se konal ve dvoraně Knihovny Akademie věd ČR v pátek 21. června 2024. „Dnešní laureáti nejenže posouvají hranice vědy, ale také jsou inspirací pro mnoho svých studentů i dalších badatelů. Oceněným děkuji za to, že se významně podílejí na skvělém renomé Akademie věd ČR a přeji jim vše dobré do dalších let,“ řekla při slavnostním udílení předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Výzkum šumavských jezer
Jaroslav Vrba začínal v oboru mikrobiální ekologie vody, soustředil se zejména na výzkum acidifikace horských jezer. V současné době zkoumá zotavování šumavských jezer a údolních nádrží. „Věnujeme se také výzkumu rybníků, protože potřebujeme pochopit, co se v nich děje, proč jsou často v tak špatném stavu,“ přiblížil badatel. „Je příjemné vědět, že si někdo cení práce, které se věnuji celý život. Radost mám o to větší, že jsem medaili přebíral společně s Jiřím Nedomou, se kterým jsme dlouhá léta spolupracovali,“ doplnil Jaroslav Vrba.

Hydrobiolog Jaroslav Vrba s rodinou a s Čestnou oborovou medailí Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách
Jak velké jsou bakterie a řasy?
Jiří Nedoma původně studoval fyziologii živočichů, později se zaměřil na mikrobiální ekologii vody. Pro porozumění ekologii jezer a nádrží používá nejrůznější sofistikované metody, z nichž některé sám vyvinul a úspěšně otestoval. Je například průkopníkem využití analýzy obrazů pro zjišťování velikosti bakterií a řas, které vedlo k významnému posunu ve znalostech o fungování mikrobiálních společenstev a potravních vztahů.
„Udělením medaile jsem byl velmi zaskočen, protože se považuji spíše za dělníka vědy. Zabývám se hlavně statistikou a analýzou dlouhodobých údajů, máme až čtyřicetileté řady dat, které se snažíme vyhodnotit, a tím zužitkovat práci našich předchůdců,“ řekl po ceremoniálu Jiří Nedoma.

Oceněný Jiří Nedoma s předsedkyní AV ČR Evou Zažímalovou a členem Akademické rady AV ČR Tomášem Kosteleckým
Čestnou oborovou medaili Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách založila Československá akademie věd v roce 1965 jako oborovou plaketu k ocenění vynikajících výsledků v základních oborech biologických a zemědělských věd.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Věda a výzkum by měly být naší prioritou, řekl v AV ČR prezident Petr Pavel
- Slavnostní představení Akademie věd ve Státní opeře patřilo Pucciniho Tosce
- Mikroskopická laboratoř Akademie věd šetrně přiblíží svět na atomární úrovni
- Radomír Pánek zahájil návštěvy pracovišť, chce posílit jednotnost Akademie věd
- AV ČR nesouhlasí s návrhem zákona o registraci subjektů se zahraničními vazbami
- Krize biodiverzity je fakt, už ale víme, co máme dělat, říká Radim Hédl
- Značka Academia slaví 60 let. Neduhy šedesátníka ale netrpí, říká Jiří Padevět
- Adéla Šimková získala cenu za nejlepší disertaci i výjimečnou kvalitu práce
- Zpráva ombudsmanky AV ČR: řeší první podněty, rozšiřuje spolupráci s pracovišti
- Akademie věd a Univerzita obrany spojily síly k posílení bezpečnosti Česka
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Hydrologický ústav AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.














