
Vědci budou mapovat bentické sinice na březích Lipna
10. 07. 2026
Na březích Lipna se mohou lokálně vyskytovat bentické sinice – mikroskopické organismy vytvářející nárosty na kamenech, bahně, vodních rostlinách nebo v nahromaděném organickém materiálu. Potvrdil to nález vědců z Biologického centra Akademie věd ČR ze začátku července. V těchto dnech jihočeští výzkumníci zahajují mapování tohoto dosud málo sledovaného fenoménu. Na popud velkého zájmu obyvatel a návštěvníků Lipna, kteří se o sinicích na březích nádrže a jejich toxicitě chtějí dozvědět více, zvou k zapojení do mapování i širokou veřejnost. Lidé mohou hlásit nálezy vědcům prostřednictvím webového formuláře.
Bentické sinice se vyskytují na březích roztroušeně a velmi nerovnoměrně, často se jejich výskyt omezuje jen na malé pobřežní tůně, mělké kaluže nebo jednotlivé úseky břehu. Běžný monitoring vody proto nemusí podobná místa zachytit.
„Proto spouštíme projekt občanské vědy zaměřený na mapování podezřelých pobřežních nárostů. Prosíme návštěvníky Lipna, aby nám prostřednictvím online formuláře zasílali fotografie, polohu a stručný popis neobvyklých zelených, hnědých či tmavých povlaků, slizovitých shluků, plovoucích koláčů biomasy, vysychajících krust nebo jiného podezřelého materiálu na břehu a v mělčinách. Zaslaná hlášení odborně posoudíme a vybrané lokality podle možností navštívíme a ověříme mikroskopickými, molekulárními a chemickými metodami,“ říká vedoucí oddělení mikrobiální ekologie vody Petr Znachor.
Při mapování je důležité, aby podezřelý materiál lidé sami neodebírali, nerozrušovali ani se jej zbytečně nedotýkali. Je třeba také zabránit tomu, aby jej olizovali nebo požírali psi a aby si s ním hrály malé děti. Samotný vzhled nárostu neumožňuje určit, zda obsahuje sinice nebo cyanotoxiny.
Mapování neslouží jako oficiální hodnocení kvality koupací vody. Jeho cílem je lépe poznat prostorový a časový výskyt lokálních pobřežních nárostů a zjistit, které z nich skutečně obsahují bentické sinice.
Více informací a formulář pro hlášení nálezů najdete na: https://sinicenabrehu.cz/
Kontakt:
Doc. RNDr. Petr Znachor, Ph.D.
Hydrobiologický ústav, Biologické centrum AV ČR, České Budějovice
+420 604 314 751
znachy@hbu.cas.cz
Mgr. Daniela Procházková
PR manažerka, Biologické centrum AV ČR
+420 387 775 064, +420 778 468 552
daniela.prochazkova@bc.cas.cz
Přečtěte si také
- Prašnost v Evropě roste, potvrzuje studie v časopisu Nature
- Vědci chtějí zastavit vymírání dvou drobných rybek
- Ptačí geny nebyly ztracené. Vědci odhalili skrytou kapitolu evoluce genomu
- Hnědí trpaslíci a horké Jupitery na společné cestě ke hvězdám
- Zaměstnanci státu a jejich platy v roce 2025: pád relativních platů se zastavil
- Vědci zahajují rozsáhlé mapování ryb v Krušných horách
- Nová outdoorová hra představuje český výzkum antivirotik
- Mladý exoplanetární systém TOI-201, svědek bouřlivého vývoje planet
- Čeští a jihoafričtí archeologové pátrají po stopách perzekuce afrických Němců
- Čeští astronomové poprvé změřili teplotu plazmatu v kosmickém urychlovači
Sociálně-ekonomické vědy
Vědecká pracoviště
- Ekonomický ústav AV ČR
- Knihovna AV ČR
Psychologický ústav AV ČR
Sociologický ústav AV ČR
Ústav státu a práva AV ČR
Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

