
Státní zaměstnanci a úředníci: kde pracují a za kolik?
14. 01. 2022
Průměrné platy ve veřejném sektoru v relaci k průměrným mzdám v české ekonomice mezi roky 2003 a 2020 výrazně poklesly. K velkému propadu došlo během světové krize 2009-2012 a poté k menšímu v letech 2019-2020. Vyplývá to ze studie s názvem Státní zaměstnanci a úředníci: kde pracují a za kolik? think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR.
Studie odpovídá na řadu důležitých otázek o počtech, platech a trendech počtu státních zaměstnanců a státních úředníků. „Pokud je nám známo, tak v České republice se pravidelná a veřejně dostupná analýza, která by podobný přehled jako ten náš poskytovala, dosud nedělá. Přitom jde o informace důležité pro efektivní řízení veřejného sektoru a veřejnou informovanost daňových poplatníků,“ vysvětluje spoluautor studie Petr Janský.
Analýza mimo jiné ukazuje, že průměr platů na jednotlivých ministerstvech se liší od nejnižších 40 tisíc Kč hrubého měsíčně na Ministerstvu pro životní prostředí, až po nejvyšší 56 tisíc Kč hrubého měsíčně na Ministerstvu obrany.
Na všech ministerstvech je však průměrný plat vyšší, než na některých úřadech ústřední státní správy jako je Český statistický úřad, kde průměrná hrubá mzda dosahuje 39 tisíc Kč, nebo neústřední státní správy jako je Český úřad
zeměměřičský a katastrální, kde je průměrná hrubá mzda 34 tisíc Kč.
Studie také srovnává vývoj průměrných platů ve státní správě s vývojem mezd v české ekonomice. Ten byl v letech 2003-2020 poměrně dynamický a nerovnoměrný. Zpětně se ukazuje se, že relativní platy ve veřejném sektoru mezi
roky 2003 a 2020 výrazně poklesly. „K výraznému poklesu došlo jak v letech světové krize 2009-2012, tak později v letech 2019 a 2020. Byť tedy reálné průměrné hrubé měsíční platy státních úředníků od roku 2003 narostly, vůči
mzdám v ekonomice výrazně poklesly,“ vysvětluje spoluautor studie Daniel Bartušek.
Ze studie také vyplývá, že jen malou část zaměstnanců placených ze státního rozpočtu představují „státní úředníci.“ Těch bylo v roce 2020 zhruba 78 tisíc, což představuje pouze 8 % zaměstnanců veřejného sektoru. S ohledem na to, jak velká je často věnována pozornost tématu počtu státních úředníků ve veřejných debatách, jsou jejich počty i podíly poměrně nízké.
Studie vznikla díky podpoře Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu a veřejné politiky. Celá studie k dispozici zde.
Interaktivní grafy zde.
Kontakt:
Blanka Javorová
IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR
blanka.javorova@cerge-ei.cz
+ 420 602 698 440
Petra Vintrová
CERGE-EI
petra.vintrova@cerge-ei.cz
+420 771 121 574
Přečtěte si také
- Neplodnost kříženců myší má více genetických příčin
- Vědci našli dosud nepopsané houby žijící v symbióze s unikátním druhem brouka
- Věda, ochrana přírody a spolupráce: české aktivity v západní Ugandě
- Nový mikroskop v Brně přibližuje svět na úroveň jednotlivých atomů
- Lipenští candáti dostanou hnízda z kominických štětek, odborníci sledují jejich tření
- Talent ve školách: co pomáhá nadaným žákům
- Zemědělci musejí vnímat globální dopady změny klimatu, zjistili vědci
- Oteplování mění ekosystémy: horské vrcholy až pětkrát rychleji než lesy a louky
- Střevní mikrobiom miluje vlákninu. Potvrdily to i tasemnice
- Čeští vědci ověřili přesnost sledování blesků z družic Meteosat
Sociálně-ekonomické vědy
Vědecká pracoviště
- Ekonomický ústav AV ČR
- Knihovna AV ČR
Psychologický ústav AV ČR
Sociologický ústav AV ČR
Ústav státu a práva AV ČR
Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.


