Školy pro nadané, či vybrané? Mezinárodní srovnání

Nová studie think-tanku IDEA při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR detailně mapuje rozložení kvantitativně nadaných žáků mezi školami v evropských zemích včetně Česka. Unikátní analýza odhaluje, jak toto rozložení souvisí s raným rozdělováním žáků do různých typů škol, což v Česku představuje zejména přechod na víceletá gymnázia. Jak se liší školy, kde se se nadaní na základě rané selekce výrazněji koncentrují? A mají všichni nadaní žáci stejné šance na školní prostředí, které jejich schopnosti rozvíjí?

Studie¹ ukazuje, že ve 4. ročnících jsou nadaní žáci mezi školami ještě rozloženi relativně rovnoměrně a rozdíly mezi zeměmi s ranou selekcí a ostatními systémy jsou malé. Ve vyšších ročnících se však situace výrazně mění. V zemích s ranou selekcí, jako je i Česko, se nadaní žáci častěji soustřeďují do menšího počtu škol. V 8. ročnících Česko mezi sledovanými zeměmi vykazuje dokonce nejvyšší míru koncentrace nadaných na určitých školách, zatímco země bez rané selekce, zejména ty severské, mají jejich rozložení mnohem rovnoměrnější.

Školy s vyšším podílem nadaných se od ostatních liší především složením žáků. Nejvýraznější rozdíly se týkají socioekonomického zázemí, zejména vzdělání rodičů a celkového rodinného prostředí, zatímco rozdíly ve výuce nebo schopnostech učitelů jsou méně výrazné. V Česku patří rozdíly mezi školami s nízkým a vysokým podílem nadaných z hlediska socioekonomického složení k největším mezi sledovanými evropskými zeměmi.

„Raná selekce může části nadaných nabídnout podnětnější prostředí, zároveň ale znevýhodnit ty, kteří zůstávají mimo selektivní proud, a dále prohlubovat rozdíly mezi školami i mezi samotnými žáky,“ upozorňuje autorka studie Miroslava Federičová.

V Česku navzdory selekci na víceletá gymnázia zůstává podle odhadů studie přibližně polovina patnáctiletých kvantitativně nadaných žáků na základních školách. Tam však tvoří jen necelá 4 % patnáctiletých žáků, a mohou se tak ocitat ve školním prostředí, které kvalitou a složením spolužáků nemusí být dostatečně podnětné pro jejich další rozvoj. Na víceletých gymnáziích je naopak koncentrace nadaných výrazně vyšší.

Studie proto doporučuje zmírňovat negativní dopady rané selekce a posilovat prostupnost vzdělávacího systému. Důraz klade také na systematickou podporu nadaných žáků v běžných základních školách, včasnější identifikaci nadání, lepší dostupnost informací o vzdělávacích možnostech a přípravu učitelů na práci s nadanými. Cílem je, aby možnosti rozvoje talentu nebyly závislé především na rodinném zázemí nebo na úspěchu při přechodu na víceletá gymnázia.

Studie navazuje na řadu studií IDEA, které se problematice nadaných systematicky věnují.

Celý text studie k dispozici zde.

¹ Studie vychází z individuálních žákovských dat TIMSS 2019 pro 4. ročníky, TIMSS 2023 pro 8. ročníky a PISA 2022 pro patnáctileté žáky. Kvantitativní nadání je ve studii vymezeno prostřednictvím nejvyšších úrovní výsledků v matematických testech, nejde tedy o psychologickou diagnostiku nadání.

Kontakt na autorku studie:

Miroslava Federičová, miroslava.federicova@cerge-ei.cz

Administrativní kontakt pro média:

Eva Peňázová, eva.penazova@cerge-ei.cz, +420 602 698 440

Přečtěte si také

• Čeští vědci objasnili nový mechanismus vzácného neurovývojového onemocnění
• Studie v Nature přináší přelomové poznatky o opravě genetických chorob u embryí
• Genomika může pomoci lépe chránit motýly i další hmyz
• Jak může vypadat Česko v roce 2100?
• Lék na dozrání plic plodu může ovlivnit i jeho vnitřní hodiny
• Do Akademie věd míří tři ERC granty pro mladé badatelské talenty
• Vědci poprvé zachytili osud mizících chromozomů v buňkách rostlinného embrya
• Pomalý růst pomáhá rostlinám přežít. Strategie od Arktidy po polopouště
• Stejná genetická diagnóza, různé osudy. Některé mutace způsobují těžší průběh
• Sýčkům se letos nedařilo. Vyvedli o třetinu méně mláďat než loni