Genomika může pomoci lépe chránit motýly i další hmyz

Jak může moderní genomika pomoci při ochraně motýlů a dalšího hmyzu? O tom budou od 8. do 11. září v Českých Budějovicích diskutovat vědci a odborníci na ochranu přírody z několika evropských zemí. Mezinárodní workshop pořádá Biologické centrum Akademie věd ČR společně s Jihočeskou univerzitou v rámci evropské iniciativy COST Action CA23122 – 10kLepGenomes. Setkání se koná v aule Jihočeské univerzity ve vědeckém kampusu na Branišovské ulici.

Moderní genomické metody umožňují zjistit, jak jsou populace hmyzu geneticky rozmanité – tedy "zdravé", zda jsou mezi sebou propojené a nakolik jsou schopné reagovat na změny klimatu, úbytku biotopů nebo fragmentaci krajiny. Takové informace mohou ochranářům pomoci při plánování péče o ohrožené druhy, při jejich přemisťování na nové lokality nebo při obnově zaniklých populací.

Workshop propojí odborníky, kteří se věnují výzkumu genomů, s těmi, kteří výsledky potřebují využít přímo v ochraně přírody. Účastníci představí nejnovější poznatky z oblasti ochranářské genomiky a společně budou hledat způsoby, jak je převést do praxe. Jedním z hlavních témat bude také otázka, jaké genetické informace ochranáři skutečně potřebují a jak je získávat. Diskutovat se bude například o vhodném odběru vzorků a o možnostech zavedení genetického monitoringu hmyzu v České republice i dalších evropských zemích.

Workshopu se zúčastní přibližně 40 vědců, pracovníků ochrany přírody a zástupců nevládních organizací ze 13 evropských zemí. Součástí programu bude také terénní exkurze do Chráněné krajinné oblasti Blanský les.

Kontakt:

RNDr. Pável Matos, Ph.D.
Biologické centrum AV ČR
pavel.matos@entu.cas.cz  

Mgr. Daniela Procházková
Biologické centrum AV ČR
daniela.prochazkova@bc.cas.cz

Na snímku je otakárek fenyklový. Iniciativa 10kLepGenomes si klade za cíl získat deset tisíc genomů evropských druhů motýlů a můr a využít tato data pro ochranu přírodní rozmanitosti.
FOTO: Pixabay

Přečtěte si také

• Čeští vědci objasnili nový mechanismus vzácného neurovývojového onemocnění
• Studie v Nature přináší přelomové poznatky o opravě genetických chorob u embryí
• Jak může vypadat Česko v roce 2100?
• Lék na dozrání plic plodu může ovlivnit i jeho vnitřní hodiny
• Do Akademie věd míří tři ERC granty pro mladé badatelské talenty
• Vědci poprvé zachytili osud mizících chromozomů v buňkách rostlinného embrya
• Pomalý růst pomáhá rostlinám přežít. Strategie od Arktidy po polopouště
• Školy pro nadané, či vybrané? Mezinárodní srovnání
• Stejná genetická diagnóza, různé osudy. Některé mutace způsobují těžší průběh
• Sýčkům se letos nedařilo. Vyvedli o třetinu méně mláďat než loni